Platby kartou budou stát méně. Europarlament je pro

Evropský parlament schválil směrnici omezující poplatky, které si banky účtují za platbu kartou. U transakcí prováděných debetními kartami bude strop nově činit 0,2 procenta z placené částky, u transakcí kreditními kartami pak 0,3 procenta. Strop se přitom bude týkat jak přeshraničních, tak domácích plateb kartou. Omezení poplatků má přinést roční úsporu 730 milionů eur (20 miliard korun) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (163,6 miliardy korun) na straně obchodníků.

Norma také poskytovatelům platebních karet nařizuje, aby měl spotřebitel možnost mít na své kartě dvě či více různých značek platebních společností. "S dostatečným časovým předstihem před podpisem smlouvy dodá poskytovatel platebních služeb spotřebiteli jasné a objektivní informace o všech dostupných značkách platebních schémat i o jejich charakteristických rysech, včetně rozsahu funkcí, nákladů a bezpečnosti," stanoví mimo jiné směrnice.

Příjemci plateb musejí mít možnost instalovat v zařízení používaném v prodejním místě automatické mechanismy, které prioritně zvolí konkrétní značku nebo aplikaci. Příjemci plateb ale nesmějí plátcům bránit v tom, aby si zvolili jinou volbu, než je automatická prioritní volba, kterou si příjemce nastavil ve svém zařízení.

Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem těchto mezibankovních poplatků je oficiálně podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty, jako je Visa nebo MasterCard. Podle Evropské komise, která návrh na omezení poplatků předložila v roce 2013, ale banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak promítne do ceny zboží nebo služby, aniž si toho je vědom zákazník - i ten, který platí hotovosti.

Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším - u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě karet Visa v Německu.

Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky prý nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet, a to zvýšením ročního poplatku za užívání karty.

Za pravdu dává odpůrcům těchto stanovených stropů i studie Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2013. Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků podle ní ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby. Regulace mezibankovního poplatku prý fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.

Vydavatel platebních karet MasterCard už loni v září prohrál boj s Evropskou unií kvůli zákazu přeshraničních poplatků při platbách kartami této značky. Soudní dvůr EU v odvolacím řízení potvrdil předchozí rozhodnutí Evropské komise, že mnohostranně sjednané mezibankovní poplatky v systému MasterCard porušují hospodářskou soutěž. Evropská unie má tudíž právo je zakázat.