Chovatelé hospodářských zvířat a producenti mléka v severní Evropě platí stále vyšší ceny za slámu, kterou používají v krmivu i jako stelivo pro dobytek. Může za to horké a suché počasí, které v celém regionu snižuje úrodu. Růst nákladů dál zvyšuje tlak na zemědělce, kteří již tak čelí jednomu s nejobtížnějších letních období v historii. Mnozí museli pro dobytek nakoupit více sena, protože tráva, na které se jejich stáda obvykle pasou, nevyrostla. Někteří odhadují, že jim náklady u relativně malých stád vzrostou o další tisíce eur, což jim za celý rok způsobí ztrátu.
"Pokud se podíváte na ceny krmiva a slámy, jsem si jist, že letos (z chovu dobytka) budeme mít ztrátu," uvádí farmář z centrální Anglie David Barton. Cena pšeničné slámy, která běžně stála 35 liber (1000 korun) za tunu, teď dosahuje téměř 100 liber a Barton bude muset zaplatit kolem 80 liber denně za krmení pro 173 kusů skotu, protože zde není žádná tráva. Za tři měsíce očekává mimořádné výdaje kolem 7 tisíc liber. Největšími náklady však pro něj bude ztráta z produkce masa, protože dobytek nebude mít vysokou hmotnost.
"Mají dostatek potravy, ale aby mohli skutečně růst (jako v běžném roce), potřebují trávu. A tu v současnosti nemáme. Ztráta produkce bude výrazná," citovala jej agentura Reuters.
Nedostatek slámy je součástí širšího problému nižší úrody obilovin v celé Evropě a dalších důležitých pěstitelských regionech kvůli vysokým teplotám a nízkým srážkám. V Německu úrodu slámy snížila kombinace sucha a nejvyšších červencových teplot od roku 1881. Kratší stonky snížily ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko výnosy slámy o 20 až 40 procent.
"Chybí nám obrovské množství slámy, jak pro krmení, tak pro podestýlku," upozorňuje ředitel zemědělské komory ve Šlesvicku-Holštýnsku Peter Levsen Johannsen. "Jsou zde regiony, ve kterých je už sláma dražší než obilí," dodal s tím, že ceny slámy v severním Německu se ve srovnání s loňským rokem zdvojnásobily.
Obilí pro potravinářský průmyslu obvykle stojí čtyřikrát až pětkrát více než sláma, vzájemný poměr se však může lišit.
Analytici upozorňují, že růst vstupních nákladů může způsobit zvýšení cen v obchodech. Nicméně s ochotou zvyšovat ceny to bývá u jednotlivých produktů různé. Šéf konzultační společnosti INTL FCStone John Lancaster uvádí, že obchodníci například rádi drží ceny mléka stabilní, ale zvyšují ceny másla a sýrů.
V Dánsku kvůli suchému a horkému počasí úroda slámy zřejmě bude zhruba poloviční než v běžném roce. Ceny se již v některých regionech téměř zdvojnásobily na zhruba 120 až 150 eur (3100 až 3900 korun) za tunu, poptávka je ale i tak velmi vysoká, uvádí Troels Toft z dánského zemědělského svazu DAFC. Ve Švédsku pak kvůli vlně veder bude letos zřejmě úroda obilovin nejnižší za 25 let.
Německá farmářka Kirsten Wosnitzaová chová ve Šlesvicku-Holštýnsku 70 býků a 120 krav na mléko. Říká, že farmáři budou nuceni použít pro svá zvířata zásoby krmiva na zimu. Vyšší ceny slámy a dalšího krmiva podle ní znamenají, že farmáři zaměřující se na produkci mléka budou muset svá stáda omezit, protože si nebudou moci dovolit je všechny krmit.
Také Lancaster očekává, že někteří farmáři sníží kvůli dražšímu krmivu na podzim počet zvířat ve stádu. Dodává však, že vyšší ceny, které farmáři dostávají za mléko, znamenají, že budou moci udržet velikost stád dojnic.
