"Je důležité, aby byli i jednotlivci včleněni do systému. Jak z hlediska vzdělání a finanční gramotnosti, tak i dostupností finančních služeb," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Swati Patelová z londýnské centrály Citigroup, kde má na starosti především finanční vzdělávání a rozvoj v zemích Evropy, Afriky a Blízkého východu.
Co si myslíte o lidech ve střední a východní Evropě z hlediska jejich finančního vzdělání? Jsme hodně pozadu za standardy běžnými v západní Evropě?
Myslím, že všude je to stejné. V oboru pracuji dvacet let a můžu vám říct, že žádná země není lepší než druhá. Statistiky ukazují, že lidé v Asii lépe hospodaří se svými penězi (např. Japonsko, Indie), mají dobré finanční znalosti. Celkově si myslím, že abyste byli finančně gramotní, musíte projít celým procesem. Je to cesta, která zahrnuje otevření bankovního účtu, sjednání pojištění a podobně. Kdy je finanční vzdělání opravdu důležité a kdy ho lidé začnou aktivně využívat, je v případě události, která mění váš život. Když se například chystáte oženit, začnete přemýšlet o hypotéce, vašich budoucích úsporách, kde vzít peníze na auto.
A zlepšuje se situace? Můžete to porovnat? Co je největším nešvarem?
V rámci grantu Nadace Citi jsme s neziskovou organizací CSR Europe provedli mnoho studií zaměřených na mladé (osmnáctiletí), které se snaží zjistit, jak finančně gramotný člověk musí být, aby si byl schopný naplánovat důchod. Kdy vlastně firmy začínají připravovat své zaměstnance na plánování jejich odchodu do důchodu. Je to pět let předtím? Jeden rok? Podle našeho průzkumu je to momentálně dva dny předtím, což je samozřejmě pozdě.
Help-age Europe, AVIVA pojišťovna, Citi - společně chceme zavést agendu plánování na odchod do důchodu. Dali jsme se dohromady, abychom vytvořili balíček doporučení Evropské unii, na jejichž základě by firmy měly začít připravovat své lidi na odchod do důchodu pět let předtím, než se tak stane. Aby se znovu podívali na své portfolio, co budou mít, až odejdou do důchodu, a také aby se lépe připravili na neočekávané události, které mohou v jejich životě nastat, jako je například smrt partnera.
Jaké jsou hlavní oblasti, na které se Citibank zaměřuje v rámci svého CSR (Corporate Social Responsibility - sociální odpovědnost firem) programu?
Nadace Citi je filantropická odnož Citi, skrze kterou realizujeme portfolio našich grantů. Pracujeme s nevládními organizacemi po celém světě, v roce 2010 investovala Nadace Citi 67,9 milionů dolarů do neziskových projektů. Nadace Citi má čtyři hlavní pilíře: finanční potenciál a budování kapitálu, dále mikrofinance, třetí oblastí je vzdělávání mládeže a zajištění existenční jistoty a poslední kategorií je rozvoj podnikání.
Které programy rozvíjí Citibank v Česku z hlediska sociálních otázek a vztahu k životnímu prostředí? Realizujete je pomocí Nadace Citi?
Zajímavý program Peníze pro život máme s organizací Středisko náhradní rodinné péče, tento program trvá už osm let. Tady pomáháme mladým lidem s jejich finančními rozhodnutími, protože celý život žili v prostředí instituce, například v dětských domovech, a ve chvíli, kdy završí osmnácti lety plnoletost, jsou vhozeni do víru velkého života. Snažíme se je připravit na výzvy, kterým budou čelit jako dospělí. Jak si třeba otevřít bankovní účet, vést je ke spoření, které má význam pro pozdější časy, aby pak byli finančně nezávislí.
Dále třeba Nadace VIA - zde pracujeme s nevládním sektorem a organizacemi. Podporujeme rozvoj sociálního podnikání a pomáháme nevládním organizacím dát do kupy jejich podnikatelský či marketingový plán v rámci uvažovaného sociálního podniku. Prostě věci, ke kterým by se jen tak nedostaly, neboť jsou závislé na financování od veřejnosti. Cílem je dostat tyto organizace do lepší formy, aby si osvojily podnikatelské myšlení, byly soběstačné a jejich činnost byla dlouhodobě udržitelná. Co ten program za tu dobu dvanáctiměsíční spolupráce ukázal, je, že příjmy těchto organizací stouply v průměru o dvacet procent. Díky tomu mohla dále vytvářet pracovní místa, mají lepší povědomí o situaci a my jim pomáháme dostat se na jinou úroveň.
A rozvoj podnikání?
Spolupracujeme s organizací Prosperita, pomocí projektu Naučte se řídit byznys pomáháme malým začínajícím podnikatelům, kteří mají fantastické podnikatelské nápady, udělat z jejich plánů na byznys realitu. Ne všechny se uskutečnění, ale pár ano. Ty pak mohou dále vytvářet pracovní místa. Celkově jde o takové dodání ekonomické síly, které pak vytváří podporu těch čtyř základních pilířů Nadace Citi.
| Swati Patelová (47) |
| V Citibank se stará o strategický rozvoj programu Citi a její nadace v 54 zemích Evropy, Blízkého východu a Afriky. V rámci programů pracuje s nevládními organizacemi po celém světě v oblasti finančního vzdělávání, společenské odpovědnosti firem, dále na lokálních komunitních programech a následném přidělování grantů. Má za sebou více než dvacetiletou praxi v předních firmách v oboru, pracovala i pro britskou vládu |
Sociální odpovědnost firem... Které aspekty jsou nejdůležitější? Jsou firmy tlačeny k naplňování těchto standardů a aby "něco vracely komunitám"?
Snažíme se uplatňovat přístup dobrého firemního občana. Jedna věc se týká finanční inkluze, druhá je trvale udržitelné prostředí. Pokud použijeme oba dva modely, co se pak stane. Máme zodpovědnost vůči akcionářům, klientům i zaměstnancům a pak především ke společnosti. Po finanční krizi roku 2008 propukla velká nedůvěra ve finanční průmysl. Proto my i jiné banky demonstrujeme pomocí různých programů svůj odpovědný přístup k podnikání. Nabízíme rozmanité vzdělávací programy v rámci komunit, ve kterých působíme a z kterých vlastně pocházejí naši zaměstnanci a klienti. Citi působí ve 104 zemích, a abyste ve všech těchto zemích mohli podnikat, potřebujete licenci a základy této licence pokládá náš společensky odpovědný přístup k podnikání.
Myslíte si, že bankéři, hedgeoví manažeři, prostě lidé ve vedení bankovních ústavů, mají vysokou úroveň finanční gramotnosti? Zmíním jen finanční krizi v roce 2008, dluhová krize obchází nejen Evropu, Asie pomalu zpomaluje...Lidem připadá, že ztratili nit, jak si s touto situací poradit.
Myslím, že jsou v tom dobří, kdyby nebyli, do těchto pozic by se nedostali. Za to, co se stalo v roce 2008, nelze obviňovat jednotlivce.
Nemyslíte si, že na trhu už je příliš finančních nástrojů? Není třeba určité regulace v sektoru finančnictví?
Dovolte mi uchopit to následujícím způsobem. Máme množství projektů, které se tomuto věnují. Například v Rusku spolupracujeme s organizací, která se nazývá Nová ekonomická škola. Ta ve své podstatě učí vysokoškolské studenty o finančních trzích v rámci našeho ekonomického vzdělávání. Prochází simulacemi, kde mohou nakupovat finanční produkty jako například pojištění, aby se mohli správně rozhodnout, co případně nakupovat.
Jak například vypadá koordinovaná spolupráce nevládních organizací s bankami a vládami? Máte nějaký příklad úspěšného projektu?
Na mnoha webových stránkách se objevují různé kalkulačky, které lidem pomáhají okamžitě si propočítat hypotéky, splátky či náklady. V Británii existuje ještě nevládní organizace Money Advice Service. Vytvořila on-line kliniku finančního zdraví Financial Health Clinic, která vám umožní okamžitou kontrolu vašich financí. Lidé zadají všechny finanční záležitosti na zabezpečeném webovém portále, kde se vzápětí dozvědí, jak dobře si vedou nebo zda potřebují nějakou pomoc.
Je tam spousta informací, které podporuje i vláda, a tyto informace jsou vytvářeny v partnerství s bankami, vládou a organizacemi. Musí jít o nezaujaté rady, míru důvěryhodnosti zajišťují tomuto mechanismu právě tyto instituce, jako Money Advice Service, které s tím přicházejí. Lidé tomuto věří, pouze vládní entitě by třeba tolik nevěřili...Je to o značce, která je v této oblasti důvěryhodná, a o tom, jak přinášet finanční vzdělání přes médium, které většina lidí zná.
