Španělsko o víkendu požádá eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor, řeklo dnes agentuře Reuters několik zdrojů z Evropské unie. Španělsko by se tím stalo čtvrtou a zdaleka největší zemí eurozóny, která by byla nucena požádat o zahraniční finanční pomoc. Činitelé španělské vlády tak brzký krok popírají s tím, že není ani přibližně známa potřebná částka.
Brusel se omezil na sdělení, že pomoc je v případě potřeby připravena. Velmi rychlé podání žádosti ale večer nevyloučil přední člen vedení Evropské centrální banky (ECB).
"Oznámení očekáváme v sobotu odpoledne," cituje Reuters jednoho ze svých zdrojů v EU. Oznámení má během soboty předcházet i telekonference ministrů financí členských zemí eurozóny. Na ní se bude o žádosti hovořit, o žádné konkrétní částce pomoci se však zdroje nezmiňují. Euroskupina má po schůzce vydat tiskovou zprávu.
Činitelé španělské vlády dali najevo, že o ničem takovém neví, a odkázali na čtvrteční slova premiéra Mariana Rajoye, který řekl, že Madrid nejprve počká na nezávislý audit bankovního sektoru. Místopředsedkyně vlády Soraya Sáenzová uvedla, že Madrid bude jednat, až dostane nezávislé zprávy o stavu bank s odhady potřebných částek - v pondělí má svou zprávu předat Mezinárodní měnový fond a do 21. června by měla být k dispozici zpráva auditorů.
Pomoc je připravena
Evropská komise uvedla, že nástroje pro aktivaci případné pomoci jsou připraveny. Španělsko však nejprve musí o pomoc samo požádat, což zatím neučinilo. Pomoc by zřejmě šla z Evropského fondu finanční stability (EFSF), řekl mluvčí komise Amadeu Altafaj. Nepotvrdil ale informace, podle nichž je na sobotu plánována telekonference ministrů.
"Španělská vláda si uvědomila vážnost problému," řekl zdroj z Německa. Dohody podle něj musí být dosaženo ještě před parlamentními volbami v Řecku, které jsou plánovány na 17. června. Hrozí totiž, že výsledek voleb může znamenat odchod Řecka z eurozóny. Šance na úspěch mají strany, které odmítají dohodnutá úsporná opatření.
Viceprezident ECB Vitor Constancio večer řekl, že Španělsko zřejmě už velmi brzy požádá o pomoc pro své banky. Na otázku, zda by Madrid mohl podat svou žádost již v sobotu, řekl, že "všechno je možné".
Rating BBB
Zdroje tvrdí, že Madrid je rozhodnutý požádat o pomoc, aby zabránil dalším otřesům na finančních trzích. Ve čtvrtek mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings srazila hlavní rating Španělska hned o tři stupně na známku BBB a varovala právě před dopady bankovní krize. Znovu se začaly zvyšovat i náklady na obsluhu španělského dluhu, které se blíží kritickým hodnotám.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert odmítl komentovat, zda Španělsko o víkendu o pomoc pro své banky požádá, nebo ne. Potvrdil jen postoj Berlína, podle něhož pro takové účely už existují nástroje. "Je pouze na španělské vládě, zda se rozhodne požádat o finanční pomoc," řekl v reakci na spekulace Seibert.
Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů krize na tamním realitním trhu, která trvá už od roku 2008. Banky mají ve svých úvěrových portfoliích značné objemy nesplácených úvěrů, které ohrožují likviditu a znemožňují jejich ozdravení. Fitch odhaduje, že na sanaci bank bude Madrid potřebovat 50 až 60 miliard eur (až 1,5 bilionu Kč), v krajním případě prý až 100 miliard eur.
V pondělí má zveřejnit zprávu ke Španělsku Mezinárodní měnový fond (MMF). Očekává se, že fond vyčíslí náklady na rekapitalizaci bank alespoň na 40 miliard eur (více než bilion Kč). Zdroje však upozorňují, že od doby, co MMF shromažďoval pro své výpočty relevantní data, se situace zhoršila. Naznačují tak, že MMF by mohl odhad nákladů zvýšit.
Trhy v Evropě klesají
Západoevropské akcie se v pátek vrátily k poklesu, v němž se sice částečně odrážel čtvrteční komentář šéfa americké centrální banky (Fed) Bena Bernankeho k otázce další podpory hospodářského růstu, ale podle analytiků je za dnešním poklesem akciových trhů v Evropě třeba hledat právě obavy z dalšího vývoje ve Španělsku.
I kdyby se Španělsko zařadilo vedle Řecka, Irska a Portugalska, které už zahraniční finanční pomoc čerpají, v případě Španělska bude pomoc směřovat pouze na jeho bankovní sektor. Španělsko by se tak nadále financovalo přes kapitálové trhy. Politické podmínky spojené s pomocí by nebyly nijak velké a Madrid by podle zdrojů nemusel přijímat žádná další opatření nad rámec strukturálních reforem, které už zavádí.
Evropská komise a Německo se minulý týden v zásadě dohodly, že Madrid by měl na požadované snížení rozpočtového deficitu dostat rok navíc, protože španělská ekonomika prochází recesí. Postoj Německa je přitom klíčový, protože němečtí daňoví poplatníci teď v eurozóně platí většinu záchranných programů.
