Podpora jinak
Zaměstnej sám sebe, začni podnikat, vyzývá stát
09.04.2013 15:32 Původní zpráva Aktualizováno 09.04. 16:13
Až 80 tisíc korun mohou od státu dostat nezaměstnaní, kteří začnou podnikat, a zaměstnají tak sami sebe. Další peníze pak chce vláda dát firmám, které vytvoří nová pracovní místa pro obtížně zaměstnatelné lidi.
Je to součást plánu, který v úterý vláda projednávala se zástupci odborů a zaměstnavatelů na jednání tripartity. Podle něj chce vláda mimo jiné masivně podpořit zaměstnávání mladých lidí do 30 let. "Jedná se o skupinu mladých uchazečů a uchazeček o zaměstnání v počtu přibližně 150 tisíc, u kterých je nutné zajistit po ukončení vzdělání co nejdříve vstup na trh práce, aby získali pracovní návyky a nedocházelo ke ztrátě získaných znalostí a dovedností," konstatuje vláda v materiálu.
Zaměstnavatelé, kteří mladým zajistí pracovní místo, by tak podle vládního plánu mohli po dobu jednoho roku na hrubou mzdu a odvody až 24 tisíc měsíčně na jedno místo. "Firmy také mohou získat jednorázově peníze na vybavení, které pro zřízení tohoto místa potřebují," stojí v materiálu.
To ovšem není jediný způsob, jak chce vláda nezaměstnanost snížit. Mimo jiné chce postupovat i formou zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi a pro dlouhodobě nezaměstnané. Zaměstnavatelé, kteří budou pracovní příležitosti na zkrácené úvazky vytvářet, mají získat příspěvek až ve výši 12 tisíc korun.
Dotace na mzdy chce ministerstvo práce a sociálních věcí nabídnout také obcím a neziskovým organizacím. Pokud dají práci nezaměstnanému, který je v evidenci úřadu práce, měly by od ministerstva dostat na jeho mzdu a odvody až 15 tisíc korun.
Peníze na ruku ovšem mohou dostat i sami nezaměstnaní. A to tehdy, když začnou podnikat. Pokud úřadu práce předloží "smysluplný podnikatelský plán", mohou od něj dostat 40 až 80 tisíc korun. "Podmínkou poskytnutí peněz se stane závazek, že nezaměstnaný bude svoji živnost provozovat po předem dohodnutou dobu, tj. obvykle jeden až dva roky," uzavírá vládní materiál.
Plán vláda předkládá v měsících, kdy nezaměstnanost dosahuje rekordních výšin. Podle aktuálně zveřejněných údajů dosahovala v březnu její míra osmi procent. Bez práce bylo téměř 588 tisíc lidí. Úřad práce přitom pro ně v celé republice evidoval pouze 38 863 volných míst. To znamená, že o jedno volné pracovní místo se ucházelo více než patnáct lidí.
Vznikne nová komise
Vládní plán boje proti nezaměstnanosti je součástí širšího balíčku návrhů, jak zlepšit stav české ekonomiky. Ten mimo jiné obsahuje redukci provozních nákladů státu, zjednodušení stavebního zákona, podporu technického vzdělávání či více peněz na dopravní infrastrukturu. "Jsou to opatření, která jsou krátkodobá. A měla by se co nejrychleji objevit v ekonomice," konstatoval ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Podle něj by některé kroky mohly začít platit už letos, další od ledna. O balíčku má ještě jednat nová komise, která se v úterý ustavila v rámci tripartity. V ní budou zástupci vlády, odborů i zaměstnavatelů. Odboráři i zaměstnavatelé totiž připravili vlastní návrhy.
Chystaný plán boje s nezaměstnaností přitom odbory i zaměstnavatelé vítají. Mají ovšem k některým bodům mírné výhrady. Podle předsedy Odborového svazu KOVO Josefa Středuly je například na získání praxe u mladých lidí vyhrazeno málo peněz. "Pokud paní ministryně (práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová) píše, že je 150 tisíc nezaměstnaných lidí v kategorii do 30 let a současně píše, že se takto podpoří asi 3200 z nich, tak to zase tak moc fenomenální není," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Stejně tak je podle něj nedostatečná částka na rozjezd vlastního podnikání.
Zvýšení minimální mzdy? Ani náhodou tvrdí zaměstnavatelé
Tripartita měla také jednat o zvýšení minimální mzdy ze současných 8000 alespoň na 8500 korun hrubého měsíčně. "Je možné a z mého pohledu by to dokonce bylo pozitivní, kdyby minimální mzda byla navýšena," konstatovala v té souvislosti ministryně Müllerová (TOP 09). Řekla, že minimální mzdu měly upravovat už minulé vlády, aby se nezvětšoval rozdíl mezi životním minimem a nejnižším výdělkem. "V řadě případů už se dneska nevyplatí lidem vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu," míní Müllerová.
Vláda ovšem podmiňuje zvýšení tím, že s ním budou souhlasit nejenom odbory, ale i zaměstnavatelé. A ti napřed požádali o odložení tohoto bodu na další jednání. Poté však poslali tiskovou zprávu, v níž se postavili ke zvýšení minimální mzdy negativně. "Zvýšení minimální mzdy by se mělo odvíjet od kondice průmyslu a celé ekonomiky. Zatím nevidím výrazné signály jejího oživení," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou tuzemští zaměstnavatelé proti zvýšení současné osmitisícové minimální mzdy. Řada podniků se totiž potýká s odbytovými problémy a výhledy nejméně v první polovině roku nejsou optimistické. Také druhá polovina roku může přinést řadu rizik. Odbory doufají, že zaměstnavatelé na příštím jednání své stanovisko ještě změní.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.