Trh s kryptoměnami
Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard USD z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to v úterý server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 tisíc USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

V úterý krátce před 10.00 SELČ se cena podle specializovaného webu CoinDesk pohybovala kolem 32 590 USD (asi 699 tisíc korun). V dubnu přitom cena vystoupila na maximum skoro 65 tisíc dolarů. Bitcoin tak zhruba za dva měsíce ztratil asi polovinu hodnoty.

V pondělí čínská centrální banka oznámila, že hovořila se zástupci velkých finančních institucí včetně platební služby Alipay, kterou provozuje společnost Ant Group ze skupiny Alibaba. Vyzvala je, aby jejich podniky neposkytovaly služby související s kryptoměnami, včetně zakládání účtů nebo vypořádání transakcí v kryptoměnách.

Pokyny, které čínské úřady směrem k těžařům kryptoměn vydávají, nejsou novým regulačním opatřením. Komentáře činitelů centrální banky a jejich postoj k záležitosti ale podle analytiků naznačují, jak nejvyšší regulační úřady v Číně v souvislosti s kryptoměnami zpřísňují dohled a tlak na finanční instituce. Čína už v roce 2017 zakázala místní kryptoměnovou burzu, čímž ji donutila, aby se přestěhovala mimo čínské území. Ani tímto krokem Peking nedosáhl toho, aby čínští obchodníci přestali digitální mince nakupovat a prodávat.

Pokud chtějí lidé v Číně nakupovat kryptoměny, musejí si nejprve převést peníze na nějakou platformu a teprve jejím prostřednictvím nákup uskutečnit. To mohou udělat buď tak, že k převodu využijí platební službu Alipay, v Číně velmi oblíbenou, anebo přes účet v bance. Jednání mezi zástupci centrální banky a těmito podniky tedy ukazuje, že Čína jde v omezování kryptoměn ještě dál.

Od pátku, kdy úřady v S'-čchuan vyzvaly těžaře kryptoměn, aby svou činnost ukončili, cena bitcoinu do pondělního večera klesla zhruba o 16 procent. Další kryptoměny oslabují stejně výrazně, týká se to například etherea či XRP.

Čína ale není zdaleka jedinou zemí, které chtějí proti kryptoměnám zakročit, případně už tak učinily. Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová či prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Nejčastěji se obávají toho, že transakce v kryptoměnách jsou anonymní a mohou se snadno využívat k praní špinavých peněz nebo k financování terorismu.