Cena zlata na světových trzích stoupá na nové rekordy, vůbec poprvé se dostala nad 1770 dolarů (asi 30 106 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu kovu táhne vzhůru hlavně výprodej na akciových trzích a nervozita kolem dalšího vývoje dluhové krize v Evropě a ve Spojených státech. Investoři čekají, zda americká centrální banka (Fed) nezačne opět podporovat ekonomiku.
Cena nejbližšího termínového kontraktu na zlato v Asii vystoupila až na 1774 dolarů za unci, než se části zisků vzdala. Na promptním trhu, kde se obchoduje zlato k okamžitému dodání, cena vystoupila na zhruba 1771 dolarů za unci. Z posledních 20 obchodních dnů tak cena kovu vystoupila na rekord už podvanácté.
Nad hranici 1700 dolarů se zlato poprvé dostalo v pondělí. Od té doby se jeho cena zvýšila o další více než tři procenta. Za poslední tři roky přitom cena žlutého kovu, jak se zlatu přezdívá, vzrostla na dvojnásobek a za posledních deset let na více než šestinásobek.
Obavy z eskalace dluhové krize v eurozóně a z propadu americké ekonomiky do nové recese vedou investory od minulého týdne k prodeji rizikových aktiv, jako jsou akcie a komodity. Místo nich hledají bezpečnější útočiště, což je zejména zlato, švýcarský frank, ale také americké státní dluhopisy. Na jejich atraktivitě se nic nezměnilo ani po snížení ratingu USA.
Zlato se tak stává posledním útočištěm investorů, ač je jeho hodnota čistě spekulativní. Podle skeptiků může zažít stejně prudkou korekci (snížení ceny) jako v osmdesátých letech minulého století.
Cena zlata se zvyšuje i vzhledem k vyhlídkám na další uvolňování měnové politiky v největších vyspělých ekonomikách, ke kterému už minulý týden přistoupilo Japonsko. Důležité bude, zda něco podobného naznačí také Fed a jeho šéf Ben Bernanke.
