Turistický výlet do armádních Boletic

Lišky by tu tak rády dávaly dobrou noc, jenomže nemají komu. Vojenský újezd Boletice se otevírá jen o víkendech: je tu pětasedmdesát kilometrů turistických stezek, 95 kilometrů cyklotras a dva středověké kostely.

Malebná krajina na pomezí Blanského lesa a Šumavy, s nejvyšším vrcholem Knížecím stolcem (dříve zvaným také Liščí louka; 1232 m.n.m.), kdysi turisticky velmi oblíbená, jako by zmizela.

Bejvávalo: švarcenberský piknik, zahalte se v plaid 

Co mohli v tomto kraji navštívit na konci 19. století turisté, si můžeme ukázat na výňatku z Řivnáčova průvodce po Šumavě z roku 1883 (reedice nakladatelství Baset, 2002) při popisu cesty ze Želnavy na Knížecí stolec:

„Ze Zelnavy (tj. Želnavy) na Liščí Louku vedou dvě cesty... Krásná travnatá cesta dovede nás za hodinu k Adolfovu kameni, malé skalce, do níž vytesán jest nápis: „Adolfstein 18 15/6 71" a nad tím knížecí koruna. Opodál jsou dvě boudy se stoly a lavicemi, kde bývá připravena pro knížete Švarcenberka a hosti jeho o honech malá hostina.

Odtud na nejvyšší skupinu skalní (1/4 hod.) zvanou Knížecí Stolec čili Liščí Louka ... vede jen nepatrná, místy křovím zarostlá pěšina, již bez vůdce sotva nalézti lze..... Žulové skály jsou na Knížecím Stolci poněkud kryty lesem, který vyhlídce překáží, jen s Anniny skály jest rozhled volný. - Panuje zde obyčejně vítr, proto jest radno v závětří si oddechnout a zahalit se v plaid, než vystoupíme na skálu, což se opět opatrně státi musí. Vyhlídka odtud náleží k nejkrásnějším v celé Šumavě."

Při sčítání lidu v roce 1910 v této oblasti bylo 56 obcí přibližně se 6 660 obyvatel. V roce 1938 odtud byli vysídleni Češi, po válce Němci. Dnes ve vojenském újezdu Boletice žije jen asi 260 obyvatel. Z městečka Boletice se stalo sídlo újezdního úřadu. Do dnešní doby se dále zachovaly sídelní útvary Květušín, Polná na Šumavě a Třebovice a samoty Otice a Křišťanov.

Od Keltů k vojákům

Území bylo osídleno již od pravěku, pravděpodobně z Podunají. V Polné na Šumavě se nachází jedenáct keltských mohyl, u Boletic další. Trvalé doklady o přítomnosti člověka pocházejí z 5. století záporného letopočtu, kdy bylo zřejmě založeno opevněné hradiště Raziberk. V roce 1263 (první písemná zmínka) byl korunní boletický statek spolu s rozsáhlými lesy věnován králem Přemyslem II. Otakarem klášteru cisterciáků ve Zlaté Koruně, a to nejen ze zbožných důvodů: zamezil tak rozpínání vzmáhající se české šlechty, zejména Vítkovců a Bovorovů ze Strakonic. Na počátku 16. století však téměř celé území získali Rožmberkové.

Většina zdejších sídel byla založena v průběhu 13. až 15. století. Jednalo se nejčastěji o osamocené statky, což svědčilo zdejší přírodě, ale líbilo se nakonec ve 2. polovině 20. století i armádě. Kromě osad zemědělských, pasteveckých a lesnických se zde nacházely osady sklářské, hutě a uhlířské osady, pro které se pálilo dřevěné uhlí, vyráběla potaš a kolomaz.

v 19. a první polovině 20. století se oblast vyvíjela stejně jako všechny horské pohraniční oblasti a sdílela i jejich osud: národnostní třenice, odchod menšiny českých obyvatel po mnichovské zradě 1938, odsun německé většiny po roce 1945. A pak vojáci, vojáci a vojáci.

Celých 219 a půl kilometru čtverečního zabrala jako vojenský výcvikový prostor 19. května 1947 armáda a na základě zákona z něj pak 1. prosince 1950 vytvořila Vojenský újezd Boletice. Dnes se snad blýská na lepší časy. Jiné představy o takových časech ale mají ochranáři přírody, jiné developeři, jiné vojáci a jiné turisté.

O víkendu otevřeno

V Boleticích se zachoval románský kostel sv. Mikuláše z konce 12. století., se síťovou klenbou z přelomu 14. a 15. století. Zdevastovaný kostel byl v 90. letech 20. století opraven. V Polné na Šumavě stojí gotický kostel sv. Martina ze 14. století, uvnitř zdevastovaný. Ruin a trosek je více, většinu z nich však zakrývá milosrdná příroda.

Pro přírodu lze považovat zřízení újezdu paradoxně za přínos. Zcela po právu byla zdejší oblast zařazena do projektu Evropské unie Natura 2000. To ovšem koliduje s řadou podnikatelských záměrů, například na zřízení sjezdovek.

Zatím jsou od 1. července 2006 o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu zpřístupněny. V újezdu a okolí bylo vyznačeno 75,5 kilometrů pěších turistických značených stezek a 95 kilometrů cyklotras. Jisté je, že se vojenský újezd Boletice otevírá, ale jak to dopadne, je zřejmě zatím ve hvězdách.

Foto: Michal Valenčík (www.kostely.tnet.cz), vojujezd-boletice.cz, cykloserver.cz, biofarma-slunecna.cz, ČTK