V Holkově a Bujanově už koně do pražců neklapou
30.08.2009 07:30 Původní zpráva
Holkov je malá vesnička 14 kilometrů na jih od Českých Budějovic a asi 1,5 kilometru severně od Velešína. V samotné vesnici stojí renesanční tvrz přestavěná na hospodářský dvůr a jeden starší statek.
Cestovatelé ji míjejí, neboť neleží na hlavní silnici České Budějovice - Český Krumlov, ale přijíždí se k ní poměrně nenápadnou odbočkou. Nevšimnou si jí ani cestující po železnici, a to i když má Holkov železniční stanici. Ta totiž stojí více než kilometr od vsi.
Možná se však automobilisté zastaví na občerstvení za Holkovem a před Velešínem v motorestu U Koňské dráhy - a tento název by měl už každému napovědět.
Po holkovském mostku odnikud nikam
U silnice mezi Holkovem a Velešínem (ale přece jen blíže k Holkovu) a ve vzdálenosti asi sto metrů od současné železniční trati se nachází zajímavá technická památka - torzo koněspřežné železnice. Tvoří ji pět metrů vysoký násep, který je přerušen kamenným obloukovým mostem. Vrchol klenby čtyři metry širokého mostu leží ve výšce 3,8 metru nad hladinou Velešínského potoka, který pod mostem protéká. Onen násep je důkazem dodržování zásady stavitele F. A. Gerstnera (nedodržované na rakouském úseku) „neztrácet výšku", čili vést trať pokud možno vodorovně.
Původní železniční svršek se nezachoval, ale byl obnoven alespoň v délce dvaceti metrů a na něj bylo připevněno několik metrů kolejnic s devíti pražci. Můžete na mostku uprostřed zeleně postávat a poslouchat dunění kol projíždějících vlaků na nedaleké souběžně vedené železnici: tak - pomíjí - sláva - světa - tak - pomíjí - sláva - světa... a tak dál, než kola utichnou.
Hned vedle je ale čilo a živo - v motorestu U Koňské dráhy čp. 18, který původně sloužil jako vozovna, spolu se stájemi a dílnami opodál tvořící přepřahací stanici. Ta byla postavena v blízkosti staré zájezdní formanské hospody čp. 8 stavení dříve se dvěma štíty a prostředním dvorem, nad nímž se však dnes tyčí třetí, prostřední štít. Kdo to neví, toho nejspíš ani nenapadne, že tam nebýval.
Velmi krátce o koněspřežce
Hlavním důvodem pro stavbu koněspřežné železnice Linec - České Budějovice byla přeprava soli. Železnice tak nahradila staletou solnou stezku, po níž byla sůl přepravována zpočátku soumary, později formanskými vozy a zčásti také loděmi.
Byla dlouhá cca 120 kilometrů a do provozu byla uvedena v roce 1828 (až do Kerschbaumu) a 1830 (do Lince). O její výstavbu se nejvíce zasloužil český inženýr František Antonín Gerstner. Část trati byla později přestavěna a využita i pro parní dráhu (1872), a to zvláště ty úseky, které stavěl solidním a velkorysým způsobem F. A. Gerstner. Zbylé části byly opuštěny. Proto se také zachovalo více památek na koněspřežku v Rakousku, neboť tam dráha nebyla pro pozdější železnici použitelná a zůstala tak, opuštěna, lépe zachována.
V roce 1970 byly zbytky koněspřežné železnice prohlášeny národní kulturní památkou.
Bujanov se starou historií a mnohem mladší slávou
Vesnice Bujanov leží 14 kilometrů jihovýchodně od Českého Krumlova a 8 kilometrů jižně od Kaplice. První písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1347, ale největší slávu jí bezpochyby přinesla až koňka.
S Holkovem spojuje Bujanov železnice současná, ale kdysi i ta koněspřežná; zde obě procházejí na rozdíl od Holkova stejným místem. I zde stála přepřahací stanice - dnešní škola nedaleko současné zastávky.
Muzeum u kolejí
A přímo u zastávky stojí úhledná přízemní budova Muzea koněspřežné železnice, vybudovaného péčí obecního úřadu a místních obyvatel ve spolupráci se Spolkem pro uchování koněspřežky a Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích. V muzeu lze najít řadu informací o dějinách koněspřežky, dokumentů a exponátů. Provozní doba v měsících květen až říjen je o sobotách a nedělích 9.00-16.00 hodin. Před budovou je rovněž k vidění úsek původních kolejí.
Foto: Vladislav Dudák a www.ckrumlov.cz (rytina)
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.