Zámek Fontainebleau se probouzí ze spánku

Zámek Fontainebleau tak trochu připomíná Šípkovou Růženku. Ač patří mezi nejpůvabnější stavby Francie, přízni návštěvníků se příliš netěší. Nová správa zámku se nepříjemný trend pokouší změnit - láká turisty na nově zpřístupněné prostory.

Je nedaleko Paříže a svými interiéry si nezadá s nejnádhernějšími zámky na Loiře. Na jeho výzdobě se podíleli přední mistři italské pozdní renesance, které tam v 16. století zvali panovníci jako František I., Jindřich II. nebo Karel IX. - Francesco Primaticcio, Rosso Fiorentino, Benvenuto Cellini a další. Ti vytvořili něco, čemu se v dějinách umění říká fontainebleauská škola.

Protáhlá Celliniho Nymfa z Fontainebleau teď vítá návštěvníky Louvru stoupající po schodišti ke slovutné Moně Lise. Ročně ji tak uvidí nějakých sedm milionů lidí. Do Fontainebleau jich ale každoročně přijede jen 350.000. Bývalé královské sídlo, považované za jedno ze tří nejvýznamnějších v zemi a nesoucí tento titul už od 12. století, je tak co do návštěvnosti někde mezi 40. a 50. místem.

To chce teď nová správa zámku změnit. "Náš cíl je nynější počet zdvojnásobit," říká její šéf Bernard Notari.

Versailles, kam ročně přijdou přes tři miliony lidí, bude mít před Fontainebleau vždycky výhodu lepší přístupnosti, Fontainebleau je dál a cesta tam je složitější. Chce tedy přilákat nové návštěvníky hlavně otevřením dalších prostor, ať už jsou restaurovány, nebo na restaurování teprve čekají.

Začátkem června tak bylo zpřístupněno divadlo, které dal v zámku v 50. letech 19. století vybudovat císař Napoleon III. Návštěvníci teď mohou také obdivovat kapli svatého Saturnina, Oválný dvůr nebo komnaty, které obýval papež Pius VII., když přijel korunovat Napoleona I. Předtím v nich přebývaly například královny Kateřina Medicejská nebo Anna Rakouská. Otevřen byl i půvabný "turecký budoár" jejich méně šťastné následovnice Marie Antoinetty.

Na restaurování, a tedy na "zmrtvýchvstání" zámku přispívá stát i soukromí mecenáši. Potřebné sumy nejsou malé. Restaurování malých pokojů Napoleona I. přijde na 300 tisíc eur (asi 8,4 milionu korun), budoáru Marie Antoinetty na 400 tisíc, nádherného plesového sálu, vyzdobeného freskami Niccola dell'Abate, na tři miliony, divadla na pět milionů eur a tak dále.

Jedním z mecenášů jsou i Spojené arabské emiráty (SAE) - ve smlouvě v hodnotě miliardy eur mezi nimi a Francií o zřízení svého druhu odbočky Louvru v Abú Zabí je na Fontainebleau pamatováno částkou deset milionů. Už je prý rozhodnuto, že na znamení vděčnosti ponese renovované divadlo jméno zakladatele SAE šajcha Zajda bin Sultána Nahajána.

Program restaurování je zatím rozpočítán do roku 2009. Zámek má ovšem 1530 místností, čtyři nádvoří a stohektarový park, takže sezona honů na mecenáše nikdy nekončí.

Foto: archiv