Lyžařská střediska v Libanonu lamentují, jsou bez sněhu

Zatímco se Evropa třese zimou, libanonské hory, v tomto ročním období obvykle pokryté sněhem, se topí ve slunci. Majitelé tamních lyžařských středisek na to hledí bez radosti, protože od prosince nepřestávají počítat ztráty, napsala agentura AFP.

"Hodně lidí zrušilo lednové rezervace, někteří je přesunuli na únor a na březen. Chápu, že jsou zklamaní, že tu není sníh," říká ředitel luxusního hotelu ve Faráji, ležící 55 kilometrů severovýchodně od Bejrútu. Je to jedno z nejznámějších horských středisek a je běžné, že o Vánocích bývají zdejší hotely plné.

Hory zejí prázdnotou

Silnice bývají obvykle v těchto měsících zaplavené milovníky zimních sportů směřujících do hor. Letos však zejí prázdnotou. Spatřit u nich lze jedině prodavače kaštanů a pečené kukuřice rozložené pod slunečníky. Za libanonským sněhem se vydala pouze hrstka syrských a iráckých turistů, avšak místo zasněžených vrcholů je čekalo jenom několik osamocených sněhových skvrn. Místo lyžování mohou chodit po kopcích u hotelů, jejichž majitelé rozšířili hřiště určená pro dětské hry.

ČTĚTE TAKÉ: Lyžařské areály nebyly o víkendu všude plné

Hotely ve Faráji nebo ve středisku Cedres s vrcholy až v 3200 metrech doufaly, že letošní sezona bude stejně úspěšná jako ta loňská a že si konečně vynahradí předchozí roky poznamenané nestabilitou. Loni střediska navštívily dva miliony lidí, což byl rekordní počet od občanské války, která skončila v roce 1990. "Přišel jsem o tisíce dolarů a ztráta těch obchodníků tady v okolí dosahuje tak 20 milionů dolarů. Ze své třicetileté zkušenosti víme, že půlku zisků ze zimní sezony utržíme mezi 20. prosincem a 5. lednem. To znamená, že 40 procent letošního výdělku už nám uniklo," řekl prodavač lyžařského vybavení, který nechtěl být jmenován.

Lamentují nejen hoteliéři 

Šarbil Salamé pracuje dva roky v lyžařské škole a v tomto ročním období byl zvyklý vydělávat 100 dolarů za hodinu. "Na lyžařské kurzy do Libanonu přijíždějí lidé i z ciziny a rezervují si je přes internet. Letos nepřijel nikdo," říká zklamaný dvaadvacetiletý mladík. Lamentují nejen hoteliéři, ale také ekologové a hydrologové. Málo sněhu v zimě znamená nedostatek vody později. "Tak krátká zima se v létě projeví negativně v zemědělství, protože poklesne hladina v podzemních rezervoárech, které poskytují vodu k zavlažování," říká hydrolog z univerzity v Bejrútu Nadím Fardžalla.

ČTĚTE TAKÉ: Do Jižního Tyrolska za sněhem: středisko Alta Badia

Na otázku, zda je příčinou globální oteplování, odpověděl, že "maximální teplota měřená v Libanonu se nezměnila 125 let, zatímco ta minimální stoupla o 2,9 stupně". "V dlouhodobé perspektivě by to mohlo znamenat, že období, kdy tu bude sníh, bude kratší," řekl. Mnoho ostatních odborníků je však stále v klidu. Například šéf meteorologické stanice bejrútského letiště Marc Vahbí si myslí: "Je pravda, že jsme v minulých třech letech zaznamenali zpoždění dešťového období, Kdysi začínalo už v říjnu a listopadu, dnes přichází až v lednu nebo v únoru. Ale podobné teploty jako tu panují nyní, Libanon zažil už v minulých desetiletích.

Například v letech 1966 a 1971 naměřili v Bejrútu 27 a 28 stupňů," řekl.
Takže z tohoto pohledu by měli být hoteliéři v klidu, protože předpověď pro příští týden slibuje Libanonu přeháňky.

Foto: Profimedia.cz, touringlebanon.com