8. srpen 1968: Zrádce Švestka, zelené zlato a Tito

Osmý srpnový den roku 1968 připadl na čtvrtek. Praha se připravovala na příjezd jugoslávského komunistického vůdce Josipa B. Tita. Začala sklizeň chmele. Oldřich Švestka, člen předsednictva ÚV KSČ a zároveň jeden z autorů takzvaného „zvacího dopisu", se v Rudém právu holedbal, že českoslovenští komunisté už překonali „předchozí vývojové etapy".   

Alibismus zrádce Švestky

„Všem nám i všem za hranicemi naší vlasti je jasné, že pro československé pracující a jejich komunistickou stranu není cesty zpět," tvrdil člen předsednictva ústředního výboru KSČ Oldřich Švestka (1922-1983) v úvodníku Rudého práva z 8. srpna 1968. Dnes těžko říci, jak to myslel. Dějiny totiž prokázaly, že to byl právě Švestka, kdo s Vasilem Biľakem, Aloisem Indrou a dalšími špičkami v KSČ poslali na počátku srpna 1968  sovětskému vůdci Brežněvovi takzvaný „zvací dopis", kterým byla případná invaze už dopředu legalizována.

Ve čtvrtek 8. srpna se však Švestka  v novinách zapřísahal, že KSČ už se nebude vracet k politice před lednem 1968, kterou se prý podařilo historicky překonat. Něco pravdy na jeho slovech možná bylo. Následný tuhý normalizační režim měl jiný charakter, než socialismus z druhé půle šedesátých let. Naivní skupina komunistů, která volala po „socialismu s lidskou tváří", byla zdecimována, teď šlo jen o bezpáteřní udržení funkcí a moci. Například Švestka si za podíl na „zvacím dopise" vysloužil šéfredaktorskou pozici v komunistickém týdeníku Tribuna a poté doživotní post v čele Rudého práva. Zároveň zůstával členem ÚV KSČ, poslancem a jeho koníčkem byl sběr státních vyznamenání. Postupně mu by udělen Řád práce, Řád republiky, Řád Vítězného února i Řád Klementa Gottwalda.

Osa Praha-Bukurešť-Bělehrad

Praha se chystala na návštěvu jugoslávského komunistického vůdce Josipa B. Tita, který měl přiletět 9. srpna. Hned po něm měl do Prahy zavítat i rumunský šéf strany Ceaušesco. Československo se pokusilo vytvořit novou politickou osu mezi Prahou, Bukureští a Bělehradem a na titulní straně časopisu Reportér se objevila koláž doprovázená textem: „Mezinárodní rychlík Bukurešť-Bělehrad-Praha přijíždí včas na prvé nástupiště." Tito a Ceaušesco se totiž nepodíleli na osudných schůzkách v Čiernej nad Tisou a v Bratislavě na přelomu července a srpna 1968. Jejich příjezd na pražské „první nástupiště" ale připravované okupaci stejně nemohl nijak zabránit. 

Aby nebyla ohrožena sklizeň

Na Žatecku začala sklizeň chmele a zemědělci si prostřednictvím tisku přáli „aby hlavně nepřišla žádná neočekávaná pohroma, abychom mohli opravdu všechny chmelové hlávky proměnit ve skutečné zlato". Sklizeň nakonec ohrozila nikoliv přírodní, ale vojenská pohroma. Už druhý den po okupaci se nicméně na všech chmelnicích znova pilně pracovalo.

Učeň zastřelil uklízečku

Čtvrteční noviny přinesly i zpravodajství z ostravského soudu, který ve středu 7. srpna řešil vraždu šestnáctileté uklízečky Jiřiny K. z Vítkovických železáren. Osmnáctiletý učeň železáren Antonín Priestach nejprve přepadl členku závodní stráže, ukořistil pistoli a všechny náboje vystřílel po mladé uklízečce. „Celé tragédii přihlížel mládenec, se kterým dívka navázala novou známost, a nebyl schopen nic podniknout," uvedl tisk. Soud poslal žárlivého učně na jedenáct let do vězení. 

Japonci na sjezd

Komunistická strana Japonska oznámila, že do Prahy pošle delegaci na mimořádný 14. sjezd KSČ. Princ Charles se učil létat na letecké základně v Tangmere. Hlavním večerním programem Československé televize byl zábavný pořad Cimbál na Volze a následovala návštěva v mladoboleslavské automobilce s názvem Hovoříme o embéčku.

Foto: archiv