Česká advokátní komora kritizuje snahu zavést do trestního zákoníku nový trestný čin maření spravedlnosti. Návrh kriminalizuje předkládání falešných nebo pozměněných důkazů v trestním řízení a navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Místopředseda profesní organizace Tomáš Sokol uvedl, že úprava je nesmyslně formulovaná, neefektivní, v rozporu s principem právního státu a nepotřebná.
"Jde opět o jeden z případů. kterému se říká hypertrofie právního řádu Tedy vymýšlení právních předpisů tam, kde nejsou potřeba," tvrdí Sokol. "Česká advokátní komora samozřejmě není proti čemukoliv, co by mělo bránit maření spravedlnosti, pokud je to skutečně efektivní, a ne pouhé plácnutí do vody."
Podle advokáta je návrh v rozporu s právem na spravedlivý proces, které mimo jiné znamená, že se obviněný může v trestním řízení hájit způsobem, který uzná za vhodný - tedy i lhát. "V zásadě to všem ukládá povinnost, aby nelhali," konstatoval Sokol.
Tomu, kdo v trestním řízení předloží důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by v základní trestní sazbě měly podle návrhu hrozit až dva roky vězení. Sokol míní, že taková úprava by reálně nic nezměnila. "Představa, že pohrůžka trestu v rozsahu, který je navrhován, odradí někoho, kdo si od předložení padělaného důkazního prostředku slibuje procesní - a nejspíš i hmotný - úspěch, od takového jednání, je více než naivní," podotkl.
V Česku by navíc podle advokáta aplikace tohoto ustanovení v praxi znamenala, že pokud by někdo v řízení namítl nepravdivost předkládaného důkazu, muselo by se řízení automaticky přerušit kvůli vyřešení této námitky. Proces by se tak prý mohl protáhnout i v řádu let.
Nový trestný čin je součástí vládního návrhu širších změn trestního zákoníku. Sněmovní ústavně-právní výbor jeho projednávání v březnu přerušil právě zejména kvůli některým pochybám o plánovaném zavedení trestného činu maření spravedlnosti. I podle kritiků z řad poslanců by totiž nový čin mohl obecně pozměnit práva obviněného člověka na obhajobu. Odpůrcům novinky vadí i vágnost formulací.
Ministerstvo spravedlnosti dříve uvedlo, že návrh míří například na padělané směnky nebo smlouvy s účelově nesprávným datem. Policie by navíc musela advokátovi dokázat, že věděl, že je důkaz padělaný. Práv obviněného hájit se i lží by se prý úprava nedotkla.
