Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) vypracovala zákon, podle něhož bude výživné na děti platit za krkavčí rodiče stát. Náklady odhaduje na 737 milionů korun. Z dlužníků však vymůže zpět jenom desetinu.
V Česku v současnosti žijí desetitisíce rodičů s dětmi, kterým bývalý partner neplatí výživné. I proto upadají do chudoby. Jsou nuceni žádat o sociální dávky nebo si hledat druhé zaměstnání. Právě jim má pomoci návrh zákona o zálohovaném výživném, který nyní poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení.
O návrhu se mluvilo již dříve, ale vzbudil odpor mezi některými koaličními i opozičními politiky. Ti argumentovali vysokými náklady. Proto podle informací TÝDNE vznikla kompromisní verze. Na peníze od státu by měly mít nárok pouze ty nejchudší rodiny, nikoli všichni. Výše dávky by mohla být až tři tisíce měsíčně.
Vyhozené stamiliony?
I tak ale náklady státu dosáhnou už v prvním roce provozu asi 737 milionů korun. Návratnost, tedy to, co se vymůže zpět od dlužníků, ministerstvo předpokládá asi desetiprocentní, tedy zhruba 74 milionů korun. "Předpoklad vychází ze zkušeností států, které obdobnou dávku poskytují," konstatuje mluvčí úřadu Petr Habáň. Přesnější data pro odhad prý ale nemají.
Proč ministerstvo očekává tak nízkou návratnost, neodůvodnilo. Podle Petra Sýkory, předsedy Asociace neúplných rodin, bude úspěšnost státu při vymáhání pohledávky ještě nižší, odhaduje ji na tři procenta. "Rádi bychom v návrhu viděli možnost navýšení dlužné částky o deset až patnáct procent při převzetí dluhu státem. Tento nástroj by mohl přimět alespoň část dlužníků k řešení problému včas," říká.
"Stát na sebe bere další povinnost - místo aby využil možností, jak účinněji vymáhat, hledá ústupovou variantu," konstatuje místopředseda sociálního výboru Poslanecké sněmovny Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Také podle poslankyně Jitky Chalánkové z TOP 09 je zálohované výživné chybou. "Chápu, že se maminky mohou dostat do špatné situace, ale mohou se s tím ;¨svézt' i další, kteří si řeknou, že to za ně zaplatí stát," říká. Je to podle ní otázka mezilidských vztahů - lidé si partnery vybírají sami. Pokud samoživitelky a samoživitelé nebudou mít aktuálně peníze, lze to vždycky vyřešit sociální pomocí.
Výhrady mají Babiš i lidovci
Stát přitom při vymáhání dlužného výživného selhává dlouhodobě. Podle Asociace neúplných rodin vyrůstá v Česku bez jednoho z rodičů 400 tisíc dětí. Vyživovací povinnost neplní 38 procent lidí, jimž soudy alimenty vyměřily. V 98 procentech případů jde o otce. "Je běžné, že rodič hledá řešení třeba deset let," řekl TÝDNU Sýkora. Samoživitelé sice mohou požádat o soudní rozhodnutí nebo zásah exekutora, ti si ale většinou řeknou o nějakou zálohu, na což rodiče nemají. Dlužníci navíc často převádějí svůj majetek na jiné členy rodiny, takže z nich ani exekuce nic nevymáčkne. Podle ministerstva práce je sice možné nechat je trestně stíhat, ale finanční situaci samoživitelů to nevyřeší.
Zálohované výživné tedy může i přes vysoké náklady mnoha rodičům samoživitelům pomoci. Otázka ale je, zda projde parlamentem. Hnutí ANO ministra financí Andreje Babiše bylo původně absolutně proti. Po dlouhých přemlouváních připustilo souhlas, ale pouze s dotacemi ve výjimečných případech.
Jednotná v tomto směru není ani KDU-ČSL. "Je třeba řešit situaci rozpadlých rodin, ale je nutné tlačit spíše na vymáhání než jít cestou zálohovaného výživného," míní Vít Kaňkovský.
| Kdo dostane peníze |
| Nárok na státní pomoc by měly ty nejchudší rodiny, které mají příjem do 2,7násobku nebo ve variantě čtyřnásobku životního minima. "Je nutné, aby žadatel, než požádá o zálohované výživné, podal návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh, a snažil se tak výživné po povinném rodiči vymáhat," konstatuje ministerstvo práce v návrhu. Žádost bude možné podávat na Úřadu práce. Od státu pak žadatel dostane 1,2násobek životního minima dítěte, tedy až tři tisíce korun. |
