Celková poptávka po pražských kancelářích v letošním prvním pololetí vzrostla meziročně o pětinu. Činila 327.300 metrů čtverečních. Nové smlouvy firmy uzavřely na pronájem 183.000 metrů čtverečních, tedy o třetinu více než ve stejném období loňského roku. Poptávka po kancelářích v Praze na metráž překonala v regionu střední a východní Evropy například Varšavu a Budapešť, tedy města s více kancelářemi než má Praha. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti iO Partners, kterou má ČTK k dispozici.
"Firmy dávají přednost renegociaci stávajících nájemních smluv před hledáním nových prostor. Nicméně zaznamenáváme rostoucí poptávku, zejména po vysoce kvalitních projektech blíže centru města, což se v posledních čtvrtletích projevilo zvýšením hlavních nájemních sazeb," řekl vedoucí oddělení kancelářských pronájmů iO Partners Milan Kilík. Navzdory nové výstavbě kanceláří v Praze podle něj zůstává nabídka prostorů na trhu omezená.
Podle analýzy společnosti Colliers se v druhém čtvrtletí v Praze dostavělo 44.000 metrů čtverečních nové kancelářské plochy. Celkem jí tak je v hlavním městě ČR 3,95 milionu metru čtverečních. Do začátku letošního roku se v Praze nezačaly stavět nové kanceláře více než rok a půl. Nejvyšší nájemné kanceláří v Praze se mírně zvýšilo a v nejlepších lokalitách v centru města dosahovalo přibližně 29 eur (725 Kč) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné v širším centru města, jako je například Karlín, Brumlovka a Smíchov, zůstalo na 19 eurech (475 Kč). V okrajových částech města, jako jsou Nové Butovice, Chodov či Stodůlky, mírně vzrostlo na přibližně 16,50 eura (413 Kč).
Například ve Varšavě je v současnosti téměř 6,3 milionu metrů čtverečních kanceláří, tedy zhruba o 2,4 milionu více než v Praze. Celková poptávka tam ale v prvním pololetí podle analýzy zůstala stejná, tedy 316.400 metrů čtverečních. O zhruba 500.000 metrů čtverečních kancelářské plochy více než v Praze je v Budapešti. Poptávka v ní byla oproti českému hlavnímu městu nižší o téměř 100.000 metrů čtverečních, zároveň ale narostla meziročně o 22 procent.
Celková míra neobsazenosti v hlavních městech střední a východní Evropy zaznamenala v prvním pololetí 2024 minimální nárůst a činila 11,6 procenta. Ve většině států se podle analýzy proti minulosti staví méně a míra neobsazenosti kanceláří zůstává vyšší než deset procent. Praha je výjimkou a neobsazenost kanceláří v ní v prvním pololetí byla 7,9 procenta.
