Výsledky analýzy
Analýza pro Drábka: města zneužívají dávky na bydlení

Několik měst v Česku cíleně zneužívá doplatky na bydlení. Sama totiž zřizují své ubytovny s vysokým nájmem, kde končívají lidé v nouzi. Rodinám pak radnice dorovnávají náklady na bydlení dávkami, které plynou do městské pokladny. Uvádí to analýza dopadů loňských úsporných balíčků na obyvatele ghett, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce.

Podle analýzy některé vládní škrty a reformy zřejmě významně přispěly "k sociálnímu propadu celých skupin obyvatel", jiné se lidí z ghett téměř nedotkly.

"Tento mechanismus je zneužíván ze strany měst již řadu let (doplácení drahého nájmu dávkou), ale v současné době se často jedná o cílené strategie ze strany samospráv. V několika případech bylo dokonce zmapováno, že ubytovny zřizuje a vlastní samotné město," uvedli v analýze její autoři z Demografického informačního centra. Peníze tak plynou jako příjem do městské pokladny.

Jako "jeden příklad za všechny" jmenují autoři Varnsdorf. Podotkli, že v ubytovnách přitom sociálně nejslabší dávají za nájem "výrazně víc, než by platili za byt na Vinohradech v centru Prahy neromští obyvatelé".

Také v soukromých ubytovnách je nájem několikrát vyšší než ten tržní. Podle analýzy byl třeba v Sokolově 2,5krát, v Kladně i třikrát a ve Větřní až čtyřikrát vyšší. Celou či podstatnou část nákladů obec doplácela právě doplatkem na bydlení. "Tento přístup motivuje majitele ubytoven stále zvyšovat cenu. Vzniká tak parazitní mechanismus, který je velice nákladný," píše se v analýze. Autoři se ptají i po tom, jaké pohnutky podílet se na tomto postupu mají obce. Jedním z vysvětlení by prý mohla být korupce úředníků.

Situace se zhoršuje

Z analýzy vyplývá, že situace lidí z ghett se zhoršuje. V krizi ještě ubylo možností práce pro osoby s nízkou kvalifikací. Závislost na dávkách tedy podle autorů nebyla za posledních dvacet let nikdy vyšší. Pro velkou část lidí představují peníze od státu jediný legální zdroj obživy. Z výpovědí obyvatel vyloučených lokalit vyplynulo, že nejčastěji se využívaly sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dětské přídavky a rodičovský příspěvek. Některé dávky se loni měnily, sociální příplatek se škrtl. Právě jeho zrušení podle odborníků přispělo ke zhoršení situace "předlužených rodin". Mnohé přestaly splácet závazky, přišly o bydlení a skončily v ubytovnách.

Analýza upozorňuje také na diskriminaci v bydlení, podle ní se některé skupiny z trhu z byty "vytěsňují". Lidé v tísni si nemohou obstarat lepší bydlení - nemají na ně peníze a brání jim v tom i předsudky. Na aktivní roli komunálních politiků při řešení se ale nedá spoléhat, uvedli autoři. Podle nich se musí zapojit stát.

Většina změn v sociální oblasti, které začaly loni platit, ale na život obyvatel ghett prý vliv neměla. Týkaly se často zaměstnanosti. Mohli je tak pocítit jen ti, kteří měli práci.
Doplatky na bydlení se chystá vláda od příštího roku zrušit. Ušetřit tak chce ročně asi 800 milionů korun.