ANO poprvé vyhrálo volby do Senátu, bude si nárokovat post ve vedení

Hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby, získalo v nich letos osm mandátů z 27 možných. ANO si tak bude nárokovat křeslo ve vedení horní komory. Jeho společný klub se SOCDEM může být poprvé v historii s nejméně 13 členy třetí nejsilnější frakcí v Senátu.

Kandidáti, které nominovaly strany vládní koalice, zvítězili dohromady v 15 obvodech. Vláda se tak i nadále bude moci v Senátu opřít o většinu nejméně 59 křesel z celkových 81. V čele horní parlamentní komory se vší pravděpodobností zůstane Miloš Vystrčil (ODS).

Hnutí ANO získalo dva senátory už v prvním kole, ve finále přidalo dalších šest. Nejúspěšnější z vládních uskupení bylo hnutí Starostů, získalo dohromady šest mandátů. ODS obhájila pět z deseti křesel, KDU-ČSL obě a z nominantů TOP 09, která obhajovala jedno křeslo, zvítězili dva. Ve zbývajících obvodech se prosadili zástupci SOCDEM, SEN 21, Přísahy a Stanislav Balík jako nezávislý kandidát. Hnutí Přísaha se stalo novou parlamentní stranou díky úspěchu svého předsedy Róberta Šlachty, který se stal senátorem na Břeclavsku. Naopak opoziční hnutí SPD ani letos nezískalo křeslo v Senátu, neboť jeho jediný finalista prohrál duel na Prostějovsku.

K finále senátních voleb přišlo 17,5 procenta voličů, což je o jeden procentní bod více, než jaká byla účast při předchozích volbách v roce 2018 v obvodech, kde se volilo letos.

ANO letos zvítězilo v evropských i krajských volbách. Podle prvního místopředsedy Karla Havlíčka nyní prolomilo i prokletí Senátu a ve volbách přesvědčivě zvítězilo. Hnutí bude chtít post ve vedení horní komory, podle předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše by místopředsedkyní Senátu mohla být například dosavadní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, která se ale po úspěchu v krajských volbách může stát také hejtmankou Karlovarského kraje.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vládní koalice v nynějších senátních volbách porazila ANO ziskem 15 mandátů. Označil to za solidní výsledek a splnění cíle ubránit Senát před levicovými populisty.

Senátorské kluby vládních stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN pravděpodobně budou mít v Senátu většinu nejméně 59 křesel z celkových 81. O většinu by koaliční frakce mohly přijít až za dva roky, kdy bude mandát obhajovat 22 jejich senátorů, zatímco za ANO jediný.

Senátorský klub ODS a TOP 09 přes oslabení z 36 na nejméně 29 členů, pokud se jeho členy stanou také nominanti TOP 09 Pavel Fischer a Břetislav Rychlík, po volbách zůstane nejpočetnější frakcí s právem nominovat předsedu Senátu. V čele horní parlamentní komory tak se vší pravděpodobností zůstane Vystrčil (ODS), TOP 09 si chce udržet post místopředsedy.

Jiří Drahoš zůstane za hnutí STAN prvním místopředsedou Senátu, neboť frakce Starostů obhájila všech šest křesel a zůstane s 18 členy druhým nejsilnějším klubem. Senátorský klub KDU-ČSL by měl mít nadále nejméně 12 členů díky tomu, že lidovečtí kandidáti ve volbách znovu zvítězili ve dvou obvodech. Silnějším klubem ale bude ANO a SOCDEM se 13 členy.

Z 23 senátorů, kteří letos mandát obhajovali, tohoto cíle nedosáhlo 13. Patřil k nim například někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Deset senátorů naopak dosáhlo na znovuzvolení, z toho tři v prvním kole. Zbývající čtyři senátoři včetně ministra školství Mikuláše Beka (STAN) o opětovné zvolení neusilovali.

Podle politologů hnutí ANO v senátních volbách zúročilo svou opoziční roli. Na to, jakou podporu mu dlouhodobě přisuzují volební průzkumy, ale není vítězství tak přesvědčivé. Vláda podle nich nebude mít problém nadále prosazovat své priority díky tomu, že si strany vládní koalice v horní komoře zachovají většinu.

V návaznosti na výsledek voleb není jasné, zda na sjezdu lidovců 18. a 19. října bude post obhajovat nynější předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Rozhodnutí nejprve probere se spolustraníky. Jurečka ale řekl, že stranu by mohl vést hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, ten možnou kandidaturu připustil, rozmyslí se do příštího týdne.

ANO si díky svému volebnímu výsledku polepší na státním příspěvku za mandát senátora. Místo pěti bude mít nově sedm mandátů, což znamená, že od státu dostane o 6,3 milionu korun navíc. Pohorší si naopak ODS, která přišla o pět mandátů. Její příspěvek od státu tak klesne o 4,5 milionu korun. Příspěvek ze státního rozpočtu na mandát poslance a senátora činí ročně 900.000 korun.