Místo konkrétního léku budou doktoři psát jen účinnou látku, plánovalo ministerstvo zdravotnictví. Nyní od takzvané generické preskripce ustupuje. "Vyhodnocujeme i další metody, které by mohly vést k úsporám," potvrzuje opatrně mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Když přišlo ministerstvo zdravotnictví s plánem zrušit předepisování konkrétních názvů léků, mezi odborníky se zvedla vlna odporu. Lékaři upozorňovali třeba na to, že i pilulky se stejnou účinnou látkou mohou obsahovat různé podpůrné látky. Pacient na ně může reagovat různě - někdo i alergií.
"Zásadně bych nesouhlasila s tím, aby předepisující lékař nevěděl, jaký firemní preparát nemocný obdrží," napsala proto do ankety časopisu Medical Tribune šéfka Českého institutu metabolického syndromu Hana Rosolová.
"Nic pozitivního to nepřinese. Pacienti-chronici budou zmateni neustálou změnou názvu a vzhledu dlouhodobě užívaného léku," přidal se šéf České společnosti alergologie a klinické imunologie Vít Petrů. Například lidé se sennou rýmou si podle něho mohou odnést na recept se stejnou účinnou látkou cetirizin pokaždé jiný lék - jednou Zodac, podruhé třeba Apo-Cetirizin.
Ušetří se, ale ne v Česku
V rozpacích byli i lidé, kteří se zabývají cenotvorbou. Třeba farmakoekonom Jindřich Graf upozornil, že takzvaná generická preskripce českému zdravotnictví nic neušetří. Musel by se nejprve změnit způsob, jakým se určuje úhrada léku - tedy to, co pacientovi z ceny léku zaplatí pojišťovna. "Už více než patnáct let tady platí pravidlo, podle kterého se úhrada pojišťovny nevztahuje na konkrétní lék, ale na určené množství účinné látky," popsal několikrát Graf.
V Česku je proto podle jeho mínění jedno, jestli lékař napíše na recept paralen, nebo panadol. Pojišťovna v obou případech zaplatí jen tři gramy paracetamolu - tedy účinné látky, kterou oba léky shodně obsahují. Rozdílné jsou pouze doplatky.
"Systém generické preskripce v některých zemích EU existuje a má dokonce i velký ekonomický význam. Jde však o země, které nemají systém stanovení úhrady podle účinné látky jako my, ale mají úhrady stanoveny procentem z ceny léku," podotkl Graf.
Ministerstvo zdravotnictví přesto dlouho trvalo na svém: generická preskripce bude. Až doposud. Nyní opatrně couvá. Jak on-line deníku TÝDEN.CZ potvrdil mluvčí úřadu Vlastimil Sršeň, zavedení takzvané generické preskripce se znovu "analyzuje". "Zároveň vyhodnocujeme i další metody, které by mohly vést k úsporám," řekl. Jaké metody to jsou, ale neupřesnil.
Co je to generická preskripce?
Dnes si lidé odnášejí z ordinace recept na konkrétní lék. V lékárně pak dostanou celou krabičku léčiva. Generická preskripce, kterou mají například ve Velké Británii, měla způsob vydávání léku změnit: lékař by pacientovi předepisoval jen účinnou látku, kterou medikament obsahuje. Připsal by také, kolik látky má pacient využívat a jakou formou - zda polykat tablety, nebo třeba pít sirup.
Jakmile by pacient vstoupil s receptem do lékárny, lékárník by mu musel vydat takový medikament, který odpovídá popisu na receptu. Musel by to ovšem být přípravek, který je ve skupině podobných léků nejlevnější. To by nutilo výrobce nabízet léky za co nejnižší cenu.
Lékárník by navíc pacientovi odměřil jen takovou dávku, kterou určil lékař. Tedy ne celé balení, ale například šest tablet. O tom, jaké pilulky pacient nakonec obdrží, by proto rozhodoval lékárník.
"Zamezilo by se zbytečnému plýtvání za léky, které se nikdy nevyužívají. Současně by se vydávaly levnější léky. Mně takhle odměřovali léky v zahraničí několik let a přežil jsem to," chválil nový model Miroslav Zámečník z Národní ekonomické rady vlády, který generickou preskripci doporučoval už bývalému ministrovi zdravotnictví Tomáši Julínkovi.
