Jednání
Babiš s Junckerem audity o svém střetu zájmů neprobere

Premiér Andrej Babiš při schůzce se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nehodlá mluvit o auditech týkajících se Babišova údajného střetu zájmů kvůli Agrofertu, i když to dříve avizoval. Ministerský předseda to řekl novinářům před odletem na summit Evropské unie do Bruselu. Podle něj jsou audity záležitostí úředníků a on do nastavených pravidel nechce zasahovat.

"O auditech se bavit nebudu, to je záležitost úředníků... Jsou tam nějaká pravidla, já do toho nechci zasahovat," řekl Babiš.

Začátkem června přitom oznámil, že audity budou jedním z témat jeho rozhovoru s Junckerem. "Já se určitě zeptám pana Junckera, jak je možné, že má takové nekompetentní auditory. Protože jejich chování bylo skandální," řekl tehdy Babiš. Ve čtvrtek však novinářům sdělil, že svůj názor přehodnotil.

Návrh auditní zprávy Evropské komise, který na konci května zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na společnost Agrofert, kterou vložil do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš takovou možnost vylučuje.

S Junckerem se Babiš sejde ještě před začátkem vrcholné unijní schůzky a budou spolu mluvit například o přístupových rozhovorech EU se Severní Makedonií a Albánií či o víceletém finančním rámci EU. Na samotném summitu pak bude podle premiéra kromě personálních otázek týkajících se obsazení vrcholných funkcí v unii důležité zejména téma ochrany klimatu.

Podle premiéra sice existuje tlak na snížení emisních limitů, Česko však bude hájit postoj, že další výrazné zpřísňování není potřeba. "Představa, že v roce 2050 nebude v Evropě žádné auto na spalovací motor, že tady nebudeme svářet, že tady nebudou žít žádné krávy... mi připadá absurdní," řekl Babiš.

Závazek snížit v EU do roku 2050 čisté emise oxidu uhličitého na nulu se objevil jako jedna z variant v návrhu závěrů summitu a prezidenti a premiéři zemí EU o možnosti takové dohody budou jednat. Není však zdaleka jisté, že najdou shodu. Proti zmínce o konkrétním roce se staví země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), ale také Rumunsko a Bulharsko.