Byrokratický teror
Babišovi úředníci šikanují firmy s výzkumem

Vytvoří unikátní stroj či výrobek. A finanční úřady jim na oplátku odmítnou odečíst z daní náklady na výzkum. Firmy si to nedávají líbit a obracejí se na soudy.

Nesmíme být jen montovnou Evropy, musíme se soustředit na výzkum a vývoj, hlásají politici. "Je načase vytvořit předpoklady k tomu, aby se český průmysl vrátil mezi špičku i v kvalitě, zintenzivníme v něm podporu nejmodernějších technologií," slibovalo ve svém programu před parlamentními volbami například hnutí ANO současného ministra financí Andreje Babiše.

Realita je ale od proklamací politiků na hony vzdálena. A chyba je právě v Babišově resortu. Jeden příklad za všechny: Firma Elektropohony vyvinula vlastní unikátní stroj, který umí montovat neelektrické rozbušky, měla pro něj dokonce i odběratele, českou pobočku americké společnosti Austin Detonator. Radost, že se podařilo stroj dokončit, ale vystřídalo rozčarování. To když firma chtěla proplatit náklady na výzkum a vývoj, celkem devět milionů korun. Úředník na finančním úřadě konstatoval, že vyvinutý stroj neobsahuje "prvky novosti a dokumenty nesplňují to, co by měly splňovat".

Kladné posudky

"V prvním kole jednání nakonec finanční úřad uznal, že zpracování výrobní dokumentace je výzkum a vývoj, ale stavba prototypu už ne," říká Lubomír Dočkal, jednatel společnosti z Frenštátu pod Radhoštěm. Proplacení daňového odpočtu se tak firma Elektropohony nedočkala. "Máme přitom posudek od lidí, kteří jsou na to školeni, i vyjádření od Asociace výzkumných organizací. Konstatují, že jde o zcela nový stroj, který splňuje všechny nároky na odpočet," tvrdí Dočkal. To potvrzuje i výkonný předseda Asociace výzkumných organizací Václav Neumajer: "Projekt splňuje požadavky."

Společnost proto nakonec letos podala na finanční úřad žalobu a čeká na správní soud. Generální finanční ředitelství, pod něž finanční úřady spadají, se k celému sporu s ohledem na mlčenlivost odmítlo vyjádřit a odkázalo redakci TÝDNE pouze na dokumenty, které zaslalo společnosti. V nich finanční úřad vznesl námitky vůči formálnímu zpracování dokumentace a některým parametrům výzkumu a vývoje. "V dokumentaci se zřejmě formální chyby objevily, což jde na vrub nulové zkušenosti firmy s tím, jak má řádná dokumentace vypadat a co je v ní podstatné," říká Petr Rýdl ze společnosti Alma CG, který se dlouhodobě věnuje daňovým odpočtům v oblasti výzkumu a vývoje. Tam jsou podle něho připomínky úřadu opodstatněné, nikoli však v případě parametrů výzkumu.

Desítky případů

"Podobných případů evidujeme po celé republice desítky. Malé nebo střední firmy vyvinou často něco nového, a oni jim ty náklady neuznají," rozčiluje se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Juříček.

Například podle informace Hospodářských novin leží u Nejvyššího soudu žaloba společnosti Fortell, která ve východočeském Lanškrouně vyrábí plastové a kovové díly pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Ta musí zpětně zaplatit na daních čtyři miliony korun, které si nechala odečíst z daní.

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu čeká i řada dalších firem. "Zaznamenali jsme velké obavy z nepředvídatelného přístupu finančních úřadů ke kontrole daňového odpočtu na výzkum a vývoj," říká Rýdl. Firmy tak podle něho kvůli obavám, zda jim finanční úřad uzná odpočet, mohou snížit množství peněz, které do výzkumu vkládají.

Mladí nafoukaní úředníci

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Juříček navíc tvrdí, že "úředníci na finančních úřadech nemají technické vzdělání". Podobný názor má i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který má ve vládě na starosti vědu, výzkum a inovace. "Byznysmeni si opětovně stěžují, že projekt hodnotí mladý nafoukaný úředník, který jenom kouká do papírů a nezajímá ho realita," říká Bělobrádek. Podle něho se často stává, že finančnímu úřadu nestačí ani osvědčení, že jde o zcela nový výrobek, které vydávají vysoké školy. Navíc je prý problém i v zákoně, kde je napsáno, že "na daňový odpočet musí výrobek splňovat znaky novosti". To je podle Bělobrádka příliš obecná definice.

Tyto názory odmítá Generální finanční ředitelství (GFŘ). Pracovníci úřadů prý vycházejí z toho, co firmy ve svých žádostech uvedou, a postupují podle příslušného pokynu Ministerstva financí ČR. Pokud pracovník nemá odborné znalosti, může se prý obrátit na znalce. "Daňový řád zařazuje znalecký posudek mezi důkazní prostředky," říká mluvčí úřadu Jitka Ježková.

Budou změny

Podnikatelé sdružení ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, ale i někteří politici se snaží tlačit na ministerstvo financí, aby systém hodnocení při daňových odpočtech změnilo. "Oni se jednání nebrání, ale argumentují tím, že jsou tu podvodníci," říká Bělobrádek. Ministerstvo financí podle něho vylévá vaničku i s dítětem, protože znevýhodňuje poctivé podnikatele. Přesto se podle Pavla Juříčka dají očekávat změny, na kterých se dohodl s náměstkyní ministra financí Simonou Hornochovou. "Vytvoří nějaký manuál, jak dělat daňový odpočet," říká Juříček. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR by měla také vzniknout speciální komise, která by posuzovala sporné případy a stanovovala, co je novost výrobku. Podobně, jako je tomu v zahraničí.