Bátora do slušné Evropy nepatří, říká Fischer pomýšlející na Hrad

Pokud by se za dva roky konala přímá volba prezidenta, Česko už by mělo nejméně dva kandidáty. Po ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi potvrdil chuť zúčastnit se předvolebního klání i bývalý předseda vlády Jan Fischer. "Bude-li přímá volba, určitě to zvážím," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Schwarzenberg přitom v rozhovoru pro časopis TÝDEN přiznal, že by proti Fischerovi kandidoval jen velmi nerad.

Fischer, který je nyní v Praze, se současně pozastavil nad aktuálním děním na české politické scéně, respektive nad vládní krizí vyvolanou šéfem personálního oddělení ministerstva školství Ladislavem Bátorou. Situaci prý sleduje celých čtrnáct dní, co tráví v Česku dovolenou. "A sleduji to nejen já. Všeho si samozřejmě všímají i zahraniční diplomaté. Z událostí posledních dní se jim skládá mozaika, která naší zemi příliš neprospívá," upozorňuje.

Naráží především na výroky, kterých se dopustil Ladislav Bátora na adresu homosexuálů a "žlutých ras". A na zastání ministra školství Josefa Dobeše, který označil Bátoru za "výkonného úředníka a svědomitého národovce." "Z toho mi skutečně běhal mráz po zádech. Oni se totiž ti svědomití a činorodí národovci v minulém století postarali o to, že na planetě ubyly desítky milionů lidí. Byli ve Srebrenici i Auschwitzu," připomenul Fischer.

Nic podobného se podle něj ve slušné Evropě nenosí. "Nežertuje se s tím, je to vážný problém. Nejde totiž o jednoho pana Bátoru, ale o svět pana Bátory," varuje Fischer.

Bátorovy postoje a výroky jsou podle Fischera naprosto nepřijatelné a neslučitelné s funkcí vysokého státního úředníka. "Čiší z nich hodně netolerance k menšinám a až xenofobních postojů. Není to nic, co lze tolerovat v demokratické společnosti," říká současný viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

"Mě vůbec děsí, že se na takto vysoké posty ve státní správě dostávají lidé ne proto, že jsou způsobilí pro výkon dané pozice, ale proto, že je někdo ještě výš postavený na tuto funkci tlačí," naráží na zastání z Hradu.

Je to podle něj důkaz toho, s čím vším se Češi ani za dvacet let nedovedli vyrovnat.