Bezpečnostní informační služba (BIS) v poslední době odhalila v Praze tři ruské špiony, kteří museli opustit Českou republiku. Napsal to týdeník Respekt s odvoláním na vládní zdroje. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve čtvrtek odhalení špionů odmítl potvrdit. Uvedl ale, že podobné záležitosti jsou stále se opakujícím příběhem. Podle názoru ruského listu Vzgljad ale "špionážní skandál" může být promyšleným útokem na prezidenta Miloše Zemana kvůli jeho proruské politice.
"Mohu jen říkat, že podobné vztahy, které řešíme s Ruskou federací, tak jsou v něčem jen stále se opakujícím příběhem. Nevidím v tom zase nějakou zásadní změnu, bohužel," řekl Zaorálek novinářům ve Sněmovně. Podotkl také, že Česko musí hledat modus vivendi a udržovat vyváženou přítomnost na ambasádě v Moskvě. "Jakýkoliv pohyb na jedné straně, vyvolává pohyb na druhé," dodal.
"Máme je tady drahná léta, už několik desetiletí a máme jich tady přebytek," řekl k otázce ruských špionů v Česku exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Velká část z nich má podle něj diplomatické krytí, a proto je pro ČR složité všechny vykázat. Jelikož každý takový krok vede k odvetě, mohlo by podle něj dojít k tomu, že Praha nebude mít časem v Moskvě žádného diplomata. Těch ruských je totiž v Česku výrazně víc.
Česká diplomacie kvůli obavám z eskalace konfliktu ruské diplomaty podle Respektu nevyhostila, ale neprodloužila jim víza či povolení k pobytu. "První pracoval na české ambasádě v Moskvě, druhý tam směřoval. Aniž byli z něčeho obviněni, ruské úřady jim neumožnily pokračování pobytu v Rusku, respektive příjezd do země (rovněž prostřednictvím víz)," uvedl Respekt. Rusko reagovalo odvetou vůči dvěma pracovníkům českého velvyslanectví v Moskvě.
Na začátku akce, kterou české tajné služby zahájily před tři čtvrtě rokem, stál podle týdeníku ruský diplomat. Kontrarozvědka ho identifikovala jako rizikovou osobu dopouštějící se špionáže. Muž nebyl podle Respektu akreditovaný na ruské ambasádě, do Prahy zavítal na přechodnou dobu z jiné země, kde působil. Co přesně dělal, není jasné, ale agent musel urychleně opustit zemi.
V dalších týdnech BIS odhalila další dva muže, které kvůli špionáži označila za nežádoucí. Tentokrát šlo o zaměstnance ruského velvyslanectví v Praze a dalšího, který do ČR mířil na misi. I jim české úřady znemožnily pobyt v zemi.
Černínský palác vnímá následnou reakci Moskvy jako odvetu za odhalení ruských špionů, ale veřejně ho nechce komentovat. I proto, že jakékoliv prohlášení by mohlo zkomplikovat akreditaci diplomatů, kteří mají nahradit dva odmítnuté Čechy v Moskvě.
Ruský list Vzgljad se ovšem domnívá, že ve "špionážní aféře" vůbec nemusí jít o špiony, nýbrž o prezidenta Zemana a o snížení jeho autority. Cituje informovaného ruského experta Konstantina Voronova, který "nevylučuje", že aféra může být důsledkem intrik českých zpravodajských služeb. "Zinscenovaly tento skandál možná v souvislosti se skrytou nespokojeností se Zemanovou politikou," míní Voronov.
Zemanovi odpůrci podle něj mohou situaci využít k podkopání prezidentovy autority a politického postavení. "Český prezident nemá tak velkou moc jako v řadě jiných prezidentských republik - jako například ve Francii -, ale všechno stojí na jeho autoritě. A jestliže klesá jeho autorita, pak také klesají jeho pravomoci. Proto je úder proti prestiži nepříznivým faktorem," konstatuje Voronov.
Ruská ambasáda v Praze je podle Respektu značně naddimenzovaná. Aktuálně na ní působí 125 zaměstnanců, což je nepoměrně více než mají podobně velké a vlivné státy. Například Čína má v českém hlavním městě 28 diplomatů, Spojené státy sedmdesát. BIS ve svých výročních zprávách již několik let upozorňuje, že mezi ruskými diplomaty se skrývá část špionů. Podle odhadů lidí z bezpečnostní komunity by jich mohlo být kolem třiceti.
Aktuální střet s Ruskem kvůli špionům není novinkou. V roce 2009 byli z Prahy vyhoštěni dva ruští agenti, údajně kvůli aktivitě v oblasti jaderné energetiky, dodávek ropy a zemního plynu.
