Organizační výbor sněmovny se ve středu přiklonil k veřejné volbě prezidenta a s tímto návrhem půjde do čtvrtečního jednání se zástupci Senátu. Novinářům to řekl předseda dolní komory Miloslav Vlček, který je současně šéfem tohoto výboru sdružujícího členy vedení sněmovny a zástupce poslaneckých frakcí.
V Senátu ale převažují již vzhledem k síle a postoji ODS zastánci tajné volby. Spor o způsob hlasování tedy hrozí potenciálním konfliktem komor. Zatím tak stále není jasné, jak se bude na páteční společné schůzi na Pražském hradě hlasovat. Někteří politici se obávají toho, že volba hlavy státu by se mohla zkomplikovat, uvíznout ve sporech o výklad ústavy a sněmovního jednacího řádu a přerůst až v ústavní krizi.
Veřejnou volbu prosazuje sociální demokracie, kloní se k ní také lidovci a po středě i zelení. Na veřejné hlasování možná kývnou i komunisté. Občanští demokraté, kteří mají v Senátu většinu, ho odmítají. Podle občanských demokratů je pro prezidentskou volbu vhodnější tajné hlasování. Zastánci veřejné volby míní, že předejde spekulacím o "kupčení" s hlasy.
Místopředseda sněmovny a šéf komunistů Vojtěch Filip ve středu řekl, že možným řešením procedurálního sporu se Senátem by byl postup, při němž by se v obou komorách zvlášť hlasovalo o tajné i veřejné volbě. Pokud by se ani v jednom případě neshodly, rozhodovalo by se stejně jako při třetím kole volby prezidenta společně, hlasy poslanců a senátorů by se sčítaly. "Nebudeme tu situaci vyhrocovat, proto jsme jim navrhli ten kompromisní návrh, že lze ke způsobu volby dospět až dohadovacím řízením," řekl Filip. Senátní organizační výbor ale na takový scénář nepřistoupil. Početnější sněmovna by v této variantě totiž mohla Senát ve finále fakticky přehlasovat.
Zvednuté ruce
Při veřejné volbě by zřejmě volitelé hlasovali najednou zvednutím ruky. V sále by přitom při plné účasti bylo 81 senátorů a 200 poslanců, jejich hlasy by sčítali skrutátoři. Když se koná běžná schůze sněmovny a Senátu, lze získat při veřejném hlasování okamžitě přehled o tom, kdo jak hlasoval. Umožňuje to elektronické zařízení, kterým jsou jednací sály obou komor vybaveny. Na Hradě však takové zařízení není.
Sociálnědemokratický místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek nevyloučil, že může zaznít i návrh, aby se hlasovalo jednotlivě po jménech, tedy podobně jako při hlasování o důvěře vládě. Šéf sněmovní volební komise Petr Tluchoř ale řekl, že v jednacím řádu je veřejná volba prezidenta popsána tak, že hlasy sčítají skrutátoři. Zaorálek však míní, že ani veřejné hlasování, kdy by sčítali hlasy skrutátoři, není takový problém. Odmítl názory, podle nichž by takové hlasování bylo organizačně a technicky komplikované a hrozily by zmatky.
Veřejná volba kvůli ČSSD?
Před pěti lety zákonodárci volili hlavu státu v tajném hlasování. Při něm vhazují poslanci a senátoři své volební lístky do uren. Zpětně tak nelze s jistotou říct, kdo koho podpořil. Tajnou volbu často provázejí spekulace a někdy i obvinění ze "zrady". Před nadcházející páteční volbou se nejčastěji hovoří o tom, že někteří socialisté by při tajné volbě hlasovali pro kandidáta ODS a současného prezidenta Václava Klause, ačkoli ČSSD podporuje nominaci jeho protikandidáta Jana Švejnara. Sociální demokraté ale taková obvinění důrazně odmítají a předejít jim chtějí právě veřejným hlasováním.
K veřejné volbě se ve středu přiklonil i poslanecký klub Strany zelených. Původně přitom dával přednost tajnému hlasování. Nejmenší vládní strana se k formě veřejného hlasování rozhodla po zveřejnění informací o schůzce kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa. "Události posledních dnů vyvolaly naše vážné obavy o to, jestli se nejedná nekalým způsobem," řekla předsedkyně poslanců zelených Kateřina Jacques.
Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek ve středu svolal kvůli způsobu volby koaliční schůzku, jednání ale řešení nepřineslo.
Ilustrační foto: Petra Mášová, ČTK
