Záchrana zařízení
Budoucnost Nemocnice Na Františku nejistá, Čižinský neuspěl

Bylo to jedno z hlavních a skoro jediných viditelných témat, se kterými uskupení Praha 1 sobě oslovila při posledních komunálních volbách voliče. Jeho lídr Pavel Čižinský vstoupil inciativou "Zachraňme Nemocnici Na Františku" do povědomí veřejnosti a ve volbách získal až překvapivý výsledek. Plány na záchranu nemocnice ovšem dostávají vážné trhliny.

Měl to být krásný příběh o navrácení zašlé slávy jednomu z nejstarších a svého času i největšímu zdravotnického zařízení v Praze a středních Čechách. Podle plánů starosty Prahy 1 Čižinského měla Nemocnice Na Františku projít přeměnou na příspěvkovou organizaci hlavního města Prahy s názvem Metropolitní nemocnice Na Františku. Mělo tedy jít o zdravotnické zařízení celopražského významu, postaveném na konceptu metropolitních nemocnic západoevropského střihu. Celý koncept má však podle kritiků několik zásadních vad na kráse. Čižinský, jehož uskupení získalo 21,3 procenta voličských hlasů a šest mandátů v 25členném zastupitelstvu, nepřesvědčil ani koaliční partnery. Převod nemocnice se tak prozatím odkládá.

Celopražský význam? Utopie

Nemocnice Na Františku je problémová dlouhodobě. Po roce 1989 se dostala do kolečka restitučních sporů. Když právní komplikace v roce 2004 skončily, odmítlo hlavní město Praha objekt s nemocnicí převzít, a stát ji tak převedl přímo na první pražskou městskou část. Pro tu jde o pořádně drahý podnik: podle veřejných zdrojů investovala radnice jen do vybavení přibližně 2 miliardy korun. Další desítky milionů spolkne ročně provoz zařízení, které nelze ufinancovat výhradně ze zdravotních pojišťoven. Jen v loňském roce šlo o ztrátu 76 milionů korun, na kterou se složily radnice Prahy 1 a magistrát.

Praha 1 proto usiluje o přepis nemocnice na města. Na 28. listopadu svolal Čižinský mimořádné zasedání zastupitelstva. Starosta zde předložil svou představu rámcové smlouvy o převodu Nemocnice Na Františku na hlavní město. Zastupitelé čtyři hodiny jednali, ale nakonec nepřijali vůbec žádné usnesení. Po kritice starosta hlavní bod jednání přesunul na zasedání, které se bude konat těsně před Vánoci.

"Viděli jsme smlouvu tak diletantsky připravenou, že nad textem právníci jen zírali. Navíc byl návrh orientován jednostranně v neprospěch Prahy 1, že mu jej odmítali schválit i dosavadní koaliční partneři," říká zastupitel a známý chirurg Jan Votoček (TOP 09).

Řadě dalších zastupitelů pak vadí především to, že celý projekt údajně není životaschopný. Nemocnice má kapacitu 159 lůžek, z toho 113 lůžek pro akutní péči a 46 lůžek následné péče, a zaměřuje se především na chirurgické, ortopedické a interní problémy pacientů. Provozuje též řadu odborných ambulancí a poraden. Jedná se ale jen o 0,79 procent lůžkového fondu metropole. Podle kritiků tak nemocnice nemůže splnit kapacitně očekávané úkoly a tedy ani část uvažovaného financování z provozu a zdravotního pojištění.

"Je to zbožné přání mít tady nemocnici celopražského významu. Představy zavedení dalších oddělení, jako ARO s šesti lůžky je v podstatě ekonomická sebevražda. K těm lůžkům je třeba zajistit 25 osob kvalifikovaného personálu s nepřehlédnutelnými mzdovými náklady. Je třeba brát v úvahu, že financování zdravotnické péče má svá specifika. Ale to v projektu chybí," dodává Votoček.

Kdo má vlastně nemocnici získat?

Podle opozičních zastupitelů se ukazuje, že ať už se s nemocnicí stane cokoli, vždy bude muset být podporována veřejnými penězi a vždy bude záležet na tom, zda nemocnice bude schopná na základě realistických očekávání udržet na uzdě náklady.

Starosta Čižinský ale stále věří, že se mu podaří zastupitele přesvědčit. Jeho dalším argumentem má být i to, že se za nemocnici postavila Všeobecná zdravotní pojišťovna.
"Vedení nemocnice se domluvilo se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, že bude hradit zdravotní služby do roku 2023. Je to jasná známka toho, že léta špatného vedení, snah nemocnici zprivatizovat a trestních stíhání jsou pryč. Samotná změna na radnici ovšem pojišťovnu určitě nepřesvědčila. Postoj se změnil poté, co padlo rozhodnutí svěřit nemocnici hlavnímu městu a učinit z ní součást metropolitního zdravotnictví," uvedl starosta a dodal, že převod na město tak vnímá jako jediné správné řešení.

Hřib: budoucností jsou Letňany

Magistrát ale více jak v budoucnost Františka věří v postavení zcela nového lékařského zařízení - to by mělo nahradit nemocnici na Bulovce, která je z důvodu svého stáří ve špatném technickém stavu.

"Domluvili jsme se, že Praha předloží, jakou konkrétní formou bychom chtěli garantovat splnění časových podmínek výstavby vnějšího okruhu a financování vnitřního okruhu od státu. Zároveň si znovu vyměníme portfolio a posudky k dlouho plánovaným směnám majetku, aby mohli posunout rozvoj města," řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Nemocnice by podle Hřiba měla opustit pavilonové pojetí a sídlit v jedné velké budově. Náklady na nemocnici by měly činit asi osm a půl miliardy korun.

"Pokud by Praha poskytla pozemky v Letňanech, jsem ochoten jednat i o výstavbě nové nemocnice. Stát rozhodně není ten, který by situaci blokoval," uvedl pro Deník.cz premiér Andrej Babiš.