Průzkum
Češi nejlépe hodnotí revoluci 89 a Masaryka, nejhůř okupaci 68

Z historických událostí od vzniku Československa do současnosti Češi nejlépe hodnotí revoluci v roce 1989 a takzvanou první republiku. S odstupem následují 90. léta minulého století a vznik a činnost Charty 77. Nejhůře Češi vnímají obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a protektorát Čechy a Morava. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Z osobností 20. a 21. století respondenti jednoznačně nejpříznivěji hodnotí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Na druhém místě se umístil student Jan Palach, který se upálil na protest proti lhostejnosti společnosti po okupaci Československa. Následují někdejší československý ministr zahraničí Jan Masaryk a bývalý český a československý prezident Václav Havel. Na opačném konci žebříčku osobností skončil předák sudetských Němců Konrád Henlein a jeden z nejmocnějších mužů protektorátu Karl Hermann Frank.

Takzvanou sametovou revoluci na konci roku 1989 kladně hodnotí 72 procent Čechů a období první republiky 66 procent dotázaných. Devadesátá léta minulého století a Chartu 77 vnímá pozitivně zhruba polovina společnosti. Většina dotázaných pozitivně hodnotí také vznik České republiky v roce 1993, vstup země do NATO o šest let později a takzvané Pražské jaro 1968. Nejhůře vnímané historické události uplynulých sta let jsou vedle srpnové okupace a protektorátu podpis mnichovské dohody před 80 lety a komunistický převrat v únoru 1948.

Tomáše Garrigua Masaryka kladně hodnotí 84 procent respondentů, Jana Palacha 67 procent, Jana Masaryka 57 procent lidí a Václava Havla 66 procent občanů. Havel má sice více příznivců než Jan Masaryk, ale také více záporných hodnocení, uvedli analytici CVVM. Většina veřejnosti vnímá výrazně negativně vedle Henleina a Franka někdejší komunistické prezidenty Klementa Gottwalda a Gustáva Husáka, byť oba hodnotí kladně desetina občanů.

Průzkum se konal v březnu, zúčastnilo se ho 1061 lidí starších 15 let.