Z čelných představitelů státu věří lidé nejvíc prezidentu Miloši Zemanovi a předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Ani jim však nedůvěřuje nadpoloviční většina obyvatel Česka. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného míněné Akademie věd (CVVM). U většiny z třicítky ústavních činitelů zařazených do průzkumu převažuje podíl lidí, kteří jim nevěří. Největší nedůvěru lidé vyjádřili předsedovi poslanců TOP 09 Miroslavu Kalouskovi a premiéru Andreji Babišovi (ANO).
Pracovníci CVVM se v průzkum ptali lidí, zda důvěřují prezidentovi, předsedům Senátu a Sněmovny, členům vlády, šéfům poslaneckých klubů, ombudsmance, guvernérovi České národní banky a předsedovi Ústavního soudu. Nejvyšší podíl důvěry měl prezident Zeman, a to 48 procent. Téměř stejný byl i podíl nedůvěry vůči Zemanovi, který dosáhl 46 procent. Zhruba srovnatelná byla důvěra v Rychetského, kterému věří 46 procent lidí. Předseda Ústavního soudu má ale menší podíl nedůvěry než Zeman. Nevěří mu jen 27 procent lidí.
Pouze u dalších dvou ústavních činitelů, předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), byla důvěra lidí v ně vyšší než nedůvěra. Kuberovi věří 38 procent dotázaných a nevěří 27 procent. Schillerové vyjádřilo důvěru 30 procent lidí a nedůvěru 27 procent.
Nízká důvěra v ministra spravedlnosti
U všech ostatních činitelů převažovala nedůvěra. Největší nedůvěru vyslovili lidé stejně jako při předchozím průzkumu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Kalouskovi. Nedůvěřuje mu 79 procent lidí a důvěřuje jen 12 procent. Druhý největší podíl nedůvěry má premiér a předseda hnutí ANO Babiš, kterému nevěří 56 procent Čechů.
Nejnižší důvěru mají lidé v ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO), kterým shodně věří jen sedm procent dotázaných. U těchto dvou politiků ale zároveň většina účastníků průzkumu uvedla, že je nezná.
Boduje Maláčková, Ťok jde dolů
Od posledního průzkumu z loňského září se důvěra a nedůvěra lidí ve většinu ústavních činitelů výrazněji nezměnila. Podíl důvěry nejvíc stoupl u ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), a to o osm procentních bodů na 26 procent. Naopak nedůvěra vzrostla nejvíc u ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Nyní mu nedůvěřuje 55 procent Čechů, což je o 13 procentních bodů více než v září 2018.
Deset ústavních činitelů s největšími podíly důvěry (v pct.):
| Jméno | Důvěra | Nedůvěra | Rozdíl kladných a záporných odpovědí |
| Miloš Zeman | 48 | 46 | 2 |
| Pavel Rychetský | 46 | 27 | 19 |
| Andrej Babiš | 39 | 56 | -17 |
| Jaroslav Kubera | 38 | 27 | 11 |
| Jan Hamáček | 32 | 42 | -10 |
| Jiří Rusnok | 31 | 38 | -7 |
| Alena Schillerová | 30 | 27 | 3 |
| Jaroslav Faltýnek | 28 | 44 | -16 |
| Jana Maláčová | 26 | 28 | -2 |
| Radek Vondráček | 25 | 28 | -3 |
