Hlasování lidu
Češi rozhodnou o přeobsazení křesel v europarlamentu

Češi ve dvou dnech rozhodnou o přeobsazení 21 křesel ve více než sedmisethlavém Evropském parlamentu. Svými hlasy ovlivní nejen výběr nového předsedy Evropské komise, ale také podobu budoucích evropských předpisů, které budou muset být přetaveny v české zákony. Volby budou zároveň testem spokojenosti občanů s politikou parlamentních, zejména vládních stran.

Evropské volby se v Česku uskuteční počtvrté v jeho historii. Kandiduje v nich rekordních 39 uskupení, která mají ve hře aktuálně 842 kandidátů. Na jedno obsazované křeslo tak připadá zhruba 40 uchazečů. Podle odhadů i sázkových kurzů mají ve volbách největší naději na úspěch sněmovní strany a hnutí. Jejich výsledek ale podle analytiků ovlivní účast, která by neměla být pravděpodobně vyšší než čtvrtinová, což by mohlo nahrávat spíše nevládním stranám.

Lidé se podle politologů budou u eurovoleb rozhodovat primárně podle stranických preferencí. Preferenčními hlasy ale asi ovlivní pořadí na kandidátkách, a tím i to, kdo se nakonec stane europoslancem.

Vítězství v eurovolbách bude obhajovat vládní hnutí ANO, které před pěti lety získalo zhruba 16 procent hlasů a těsně předstihlo koalici TOP 09 a STAN, která si letos přizvala na pomoc Zelené. Třetí byli se 14 procenty sociální demokraté, kteří tento výsledek a umístění zřejmě nezopakují.

Výrazně posílit by naopak mohli Piráti, kteří v minulých volbách skončili těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do europarlamentu, a také ODS. Obhajoba europoslaneckých křesel se očekává od lidovců i komunistů. Uspět při své premiéře asi dokáže také hnutí SPD Tomia Okamury jako jedno z desítky protiunijních uskupení.

Nevýrazná kampaň 

Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho. Rozhodlo o tom 18,2 procenta voličů, kteří se hlasování zúčastnili.

Kampaň před evropskými volbami byla podle expertů nevýrazná. Strany spíše sázely na vymezování se vůči bruselské byrokracii na jedné straně nebo na nutnost zachovat funkční evropské společenství mimo jiné jako protiváhu velmocím typu Ruska, USA a Číny. V kampani se opětovně objevila témata migrace, terorismu, bezpečnosti, dotací nebo dvojí kvality potravin.

Kampaň byla podle protikorupční organizace Transparency International až na výjimky netransparentní. Většina stran prý zveřejnila údaje o finančních a personálních otázkách laxně a zákonnou povinnost vést transparentní volební účty splnila jen formálně.

Hlasování započne v pátek

První Češi, k nimž budou patřit mnozí politici včetně premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, budou volit už v pátek po 14.00. První den hlasování skončí tradičně ve 22.00. Po noční přestávce budou volební místnosti znovu otevřeny od 8.00 do 14.00. Na výsledky si Češi budou muset počkat na nedělní noc kvůli tomu, že ve většině zemí EU se v eurovolbách hlasuje až poslední den v týdnu.

Na organizaci evropských voleb v Česku je podle ministerstva financí ve státním rozpočtu vyčleněno 628 milionů korun. Minulé eurovolby stály 450 milionů korun. Stranám, které v evropských volbách získají alespoň jedno procento platných hlasů, stát vyplácí 30 korun za hlas na úhradu volebních nákladů. V roce 2014 takto 11 uskupení dostalo celkem 42,5 milionu korun.

Evropský parlament bude mít do odkládaného odchodu Velké Británie z EU 751 členů, v případě dokončeného brexitu dohodnutých 705 členů.