Česká pirátská strana je nejúspěšnější pirátskou stranou v Evropě

V polovině prvního desetiletí tohoto století začaly v Evropě vznikat pirátské strany, tou první byla švédská, která vznikla v roce 2006 a své jméno odvodila od kontroverzního internetového portálu Pirate Bay (Pirátská zátoka), umožňujícího sdílení souborů na internetu. Brzy poté začaly podobné strany vznikat i v dalších zemích.

Jedním z hlavních témat pirátských stran je svoboda na internetu, angažují se také pro omezení dosavadního pojetí autorských práv, která jsou podle nich překážkou volnému šíření hudby, filmů nebo počítačových programů. Nejúspěšnější pirátskou stranou v Evropě je Česká pirátská strana, která byla registrována 17. června 2009.

Založení pirátské strany v Česku bylo podle přípravného výboru reakcí na rozsudek švédského soudu z dubna 2009 v kauze vyhledávacího portálu Pirate Bay, který odsoudil jeho majitele na rok do vězení. Iniciátoři vzniku strany po registraci v roce 2009 uvedli, že věří, že strana bude mít úspěch jako švédští piráti při volbách do Evropského parlamentu, kdy jejich strana získala sedm procent hlasů a jeden poslanecký mandát. Česká pirátská strana má v současnosti zastoupení ve vládě, v parlamentu, v krajských zastupitelstvech a uspěla v komunálních volbách i ve volbách do Evropského parlamentu.

Ustavující fórum Pirátů se uskutečnilo 28. června 2009 a prvním předsedou byl zvolen člen přípravného výboru Kamil Horký. Toho již v říjnu 2009 na prvním celostátním sjezdu strany vystřídal odborník na informatiku Ivan Bartoš, který stojí, s dvěma přestávkami, v čele strany dodnes. Pirátská strana se na svém prvním sjezdu profilovala jako středově liberální. Hlavním bodem jejího programu se stalo zajištění práv a občanských svobod v době internetu. Strana mimo jiné uvedla, že by chtěla také reformovat veřejnou správu nebo zajistit revizi autorského práva.

Strana kandidovala již ve volbách do Sněmovny v květnu 2010, tehdy ale neuspěla a získala jen 0,8 procenta hlasů. Prvním zástupcem Pirátů v parlamentu se stal v roce 2012 nestraník Libor Michálek, který byl jako kandidát Pirátů s podporou KDU-ČSL a Zelených zvolen senátorem. Poté strana uspěla v komunálních volbách v roce 2014, kdy se mimo jiné prosadila do pražského a brněnského zastupitelstva a získala křeslo starosty v Mariánských Lázních.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 strana získala 4,78 procenta hlasů a těsně neuspěla. Strana poté podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ve které zpochybnila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do europarlamentu. NSS poté rozhodl, že navrhne Ústavnímu soudu zrušení hranice (vyhověl tak souběžně podanému podnětu Strany zelených). Ústavní soud ale návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule zamítl. Po neúspěchu ve volbách předseda strany a volební lídr Bartoš rezignoval na funkci. V čele strany ho na dva roky nahradil Lukáš Černohorský. Bartoš byl předsedou znovu zvolen v dubnu 2016 a je jím dodnes.

V roce 2017 se strana poprvé prosadila do Poslanecké sněmovny, ve volbách skončila třetí, získala 10,79 procenta hlasů a 22 mandátů. Strana byla v opozici, člen strany Vojtěch Pikal se stal jedním z místopředsedů Poslanecké sněmovny.

Úspěchem pro Piráty skončily komunální volby 2018, kdy získali 7,48 procenta hlasů a 358 mandátů v zastupitelstev (dle navrhující strany). Výrazně uspěli v Praze, kde skončili s 13 mandáty druzí za ODS a po uzavření koalice s volebními seskupeními Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) získali i místo primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib. Strana se prosadila i v dalších městech, její zástupci usedli do rad např. v Brně, Ostravě a ve Zlíně.

Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 získali Piráti tři z 21 mandátů. Europoslanec Marcel Kolaja byl zvolen místopředsedou EP, nyní působí jako kvestor EP. V krajských volbách 2020 uspěla strana ve všech krajích, kde kromě Olomouckého (kde utvořila koalici se STAN) kandidovala sama. Celkem získala 99 zastupitelů z 675. Zástupci Pirátů usedli v radách osmi ze 13 krajů, nikde ale nebyl jejich kandidát hejtmanem. Prvním pirátským hejtmanem se stal v únoru 2022 Rudolf Špoták v Plzeňském kraji.

Do vlády Piráti usedli po volbách do Sněmovny na podzim 2021. Koalice Pirátů se Starosty (STAN) se umístila na třetím místě, hnutí STAN ale získalo většinu z 37 mandátů díky preferenčním hlasům. Piráti mají jen čtyři křesla ve Sněmovně, jsou ale součástí dohody dvou koalic (Piráti a STAN a koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která vyhrála volby) o vzniku společné koaliční vlády, a tedy i členy současné vlády Petra Fialy (ODS).

Čeští Piráti tak jsou první pirátskou stranou, která usedla do vlády. Ve vládě stranu zastupují tři ministři - vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Místopředsedkyní Sněmovny byla zvolena Olga Richterová, Jakub Michálek je místopředsedou ústavně-právního výboru.

V komunálních volbách 2022 získali Piráti 6,62 procenta hlasů a 274 mandátů v zastupitelstev (dle navrhující strany). Dostali se do rady v Praze a řadě dalších měst. V loňské volbě prezidenta neměli Piráti svého kandidáta.

V nedávných volbách do Evropského parlamentu Piráti obhájili pouze jeden mandát.