Česká republika je pro migranty z Blízkého a Středního východu i nadále především tranzitní zemí. V loňském roce policie nejčastěji zajistila na českém území Syřany, nebo lidi, kteří se za prchající před občanskou válkou v zemi vydávali. Jejich cílem byly hlavně západoevropské země a Skandinávie. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) to uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023.
Podle NCOZ není možné ověřit, zda lidé, kteří tvrdí, že pocházejí ze Sýrie, ze země skutečně přicházejí, ani zda prchají před občanskou válkou, která na jejím území propukla v roce 2011. "V rámci omezených prostředků, jimiž disponuje Policie ČR, není obvykle možné ověřit ani tvrzení, že osoba deklarující syrský původ přichází skutečně z území Sýrie, ani její skutečnou motivaci pro opuštění země," uvedli policisté.
Do zemí západní a východní Evropy míří migranti podle NCOZ především kvůli tamějšímu "vstřícnému" azylovému systému. Ze stejného důvodu tam pobývají i lidé, kteří organizují jejich nelegální přepravu. Jedním z rizik, která loni podle policie vyplynula, je možnost, že pašerácké skupiny, které migranty přepravují, sáhnou k násilí. "Tyto skupiny jsou ozbrojené a jsou ochotné použít násilí proti policii a dalším skupinám na celé migrační trase," uvedla centrála.
Mezi dominantními kriminálními skupinami v oblasti migrace jsou podle policie původem blízkovýchodní "rodinné klany", které se v západní Evropě etablovaly už dříve a které převozy migrantů organizují. Jejich zástupci působí podle NCOZ v Německu, Polsku a na Slovensku, řidiče rekrutují ze zahraničí, v jednotkách případů šlo i o lidi s pobytem v ČR. "Z celkového počtu zadržených řidičů převaděčů byl zadržen pouze jeden občan ČR," doplnila policie.
Dalším způsobem, jak se migranti nelegálně dostávají na území evropských států, je podle centrály systém založený na vydávání pracovních víz. Pracovní pozice jsou v takových případech podle policie zpravidla fiktivní a lidé, kteří vízum získají, se poté, co se do evropských zemí dostanou, zdržují neznámo kde. Problém je podle NCOZ v některých zemích spojený s korupcí státních úředníků.
Po teroristickém útoku Hamásu z loňského října se podle policie také ukázal nárůst mobilizačního potenciálu extremistických islamistických hnutí v Evropě. Migraci podle NCOZ také některé země po vypuknutí války na Ukrajině využívají jako nástroj k destabilizaci západních společností. Rusko si je podle policie vědomo významu tématu migrace v evropské i národní politické agendě.
V loňském roce zadrželi policisté podle informací z letošního ledna při tranzitní migraci 4742 lidí. Oproti předchozímu roku je to pokles o více než 17.000. Číslo je však o zhruba 3400 vyšší než v roce 2021, který předcházel velké migrační vlně v roce 2022. Za prvních pět měsíců letošního roku policie odhalila při tranzitní migraci 124 lidí.
