Výběr informací o pořízení letounů JAS-39 Gripen českou armádou (ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů po roce 2027):
- České letectvo provozuje švédské stroje JAS-39 Gripen od roku 2005, po mnohaletém výběru tehdy jejich pronájem od Švédska otevřel cestu k používání moderní západní techniky. Na druhou stranu se pro švédský stroj jednalo o jeden z mála exportních úspěchů, kromě ČR a domovské země gripeny pořídily jen Maďarsko, Thajsko, Jihoafrická republika a Brazílie. České letectvo je ale bude používat nejspíš jen do roku 2035, kdy budou gripeny plně nahrazeny americkými stroji F-35, které se pomalu stávají novým standardem ve výzbroji zemí NATO.
- O pořízení moderních letadel, které by nahradily sovětské migy, se vážně uvažovalo od poloviny 90. let. Poté, co česká armáda v roce 1995 vyměnila výkonné letouny MiG-29 za polské vrtulníky W-3 Sokol, a dalším vyřazování techniky totiž pro ochranu vzdušného prostoru zbývaly jen migy "jedenadvacítky", jejichž první verze převzalo čs. letectvo už začátkem 60. let. Poslední kusy sice prošly modernizací na standardy NATO, na začátku 21. století ale už byly beznadějně zastaralé.
- Mezi typy, o jejichž pořízení čeští představitelé uvažovali, byly také americké letouny F-16 a F/A-18 a francouzský Mirage 2000. Výběrové řízení bylo vypsáno až v lednu 2001 za vlády Miloše Zemana (ČSSD, nyní SOCDEM), postupně z něj ale odstoupili všichni zájemci až na výrobce gripenů. V dubnu 2002 pak nákup 24 těchto strojů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda, záměr se však zadrhl v Senátu. Definitivní tečku za kontraktem udělaly povodně v létě 2002, protože peníze byly potřeba jinde.
- V červenci 2003 rozhodl koaliční kabinet premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), že si Česká republika stíhací letouny pronajme. Starší stroje nabídly Belgie, Nizozemsko, USA a Kanada. Oproti tomu Švédsko nabídlo za stejnou cenu 14 nových gripenů a vláda nakonec tento návrh přijala. Samostatnou kapitolou v historii českých gripenů je podezření z korupce při jednáních o jejich nákupu, respektive pronájmu. Česká policie ale případ v minulosti opakovaně odložila.
- Dlouhý výběr nových nadzvukových letounů pro českou armádu skončil na začátku června 2004, kdy koaliční vláda v čele s premiérem Špidlou schválila desetiletý pronájem švédských strojů JAS-39 Gripen. První z celkem 14 stíhaček, které nahradily zastaralá letadla MiG-21, dostali čeští piloti po necelém roce, v dubnu 2005, poslední pak v srpnu téhož roku. V roce 2014 pak kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválil prodloužení pronájmu gripenů až do roku 2027.
- Gripeny by v českém letectvu měly sloužit ještě zhruba deset let, než je nahradí americké bojové letouny F-35 Lightning II. O jejich nákupu rozhodla vláda loni v září, příslušná smlouva s USA o pořízení 24 strojů byla podepsána letos v lednu. První stíhačky F-35 pro ČR mají být hotové v roce 2029, první dva roky ale budou sloužit k výcviku v USA. Dodávky strojů do České republiky začnou v roce 2031, skončí do roku 2035. Výrobce gripenů se přitom marně snažil nabídnout českému letectvu stroje modernizované verze E/F.
- Ministerstvo obrany chystá modernizaci gripenů, která má stát zhruba miliardu korun. Týká se systému identifikace, zabezpečené komunikace, schopnosti tankování za letu ve dne i v noci nebo možnosti využívání zbraňových systémů. Modernizace gripenů je podle ministerstva nezbytná pro další provozování nadzvukových letounů v české armádě. "Zakázka bude realizována formou mezivládní dohody se Švédským královstvím, kdy bude uzavřen dodatek ke smlouvě," sdělilo ministerstvo letos v únoru.
- Vláda nyní se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu do roku 2035, dosud si 14 švédských letounů pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání se svým švédským protějškem Palem Jonsonem uvedla, že česká strana není spokojená s nabídkou Švédska a ministerstvo obrany požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou podle Černochové pokračovat v následujících týdnech.
