Česko by se mělo v Evropské unii snažit, aby nebylo příliš spojováno s visegrádskou skupinou (V4), kterou tvoří se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vývoj v Maďarsku a Polsku míří špatným směrem, řekl na pražské konferenci Evropské dialogy Václava Havla předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle náměstka ministra zahraničí Martina Povejšila značka V4 nemá v EU jen pozitivní zvuk, odborníci ale rozlišují mezi jednotlivými středoevropskými zeměmi a jejich postoji.
"Měli bychom udělat něco, abychom nebyli házeni do jednoho pytle v rámci visegrádské čtyřky, přinejmenším s Maďarskem a Polskem, kde ten vývoj je velmi, velmi zhoubný," řekl Rychetský. Maďarský premiér Viktor Orbán někdy bývá obviňován z autoritářské vlády, z ovlivňování justice a omezování médií. Polsko čelí kritice evropských institucí kvůli sporné novele zákona, který upravuje fungování justice.
"Já pevně věřím, že to bude právě Evropská unie, která se pokusí tu trajektorii, na kterou se ty země vydaly, přece jenom pohnout zpět ke společným principům Evropské unie," dodal Rychetský.
Určitou míru špatného jména V4 připustil i Povejšil, který v minulosti byl českým velvyslancem při EU. "Je nutné si přiznat, že značka visegrádské spolupráce nemá jenom pozitivní nátěr, ale má i určité odstíny šedi, které na ni dopadají. Je to zejména díky tomu, jakou image má Maďarsko, respektive maďarský premiér, a částečně i Polsko," řekl.
"My se upřímně snažíme, a trvá to už delší dobu, aby diplomaticky nefungoval stereotyp, že Česká republika rovná se visegrád a visegrád rovná se Česká republika," řekl. Podle něj se to na odborné úrovni poměrně daří, na politické úrovni ale chybí rozlišování mezi jednotlivými středoevropskými státy.
Povejšil také připomněl, že Česko v EU nespolupracuje pouze se státy V4, ale uzavírá i jiné aliance. Zdůraznil například časté společné pozice s Německem, Nizozemskem nebo baltskými státy.
Původně visegrádská trojka, od rozpadu Československa v roce 1993 visegrádská čtyřka, vznikla na základě deklarace, podepsané v roce 1991 prezidenty Československa Václavem Havlem, Polska Lechem Walesou a Maďarska Józsefem Antallem v severomaďarském městečku Visegrád. Visegrádské čtyřce nyní předsedá Slovensko.
