Česko dá peníze na své válečné hroby v cizině. Budou to miliony

Domácí
23. 5. 2018 12:27
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Česká republika dá na péči o české válečné hroby letos opět čtyři miliony korun. Rozhodla o tom ve středu vláda. Stejně jako v minulosti je většina peněz určena na opravu, obnovu či výstavbu válečných hrobů v Rusku a na Ukrajině. Sdělil to Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

"Vláda České republiky schválila návrh ministryně obrany Karly Šlechtové na poskytnutí peněžních darů do zahraničí na péči o české válečné hroby v roce 2018 v celkové výši čtyř milionů korun," uvedl Fajnor. "Peněžní dary budou použity výhradně na obnovu českých válečných hrobů a pomníků, a to zejména československých legionářů, kteří se svými oběťmi před sto lety zásadním způsobem zasloužili o vznik Československa," dodal.

Asi 1,8 milionu korun půjde podle něj na výstavbu a rekonstrukci válečných hrobů československých legionářů padlých v Rusku v letech 1918 až 1920 v boji proti bolševikům. Částka ve výši 1,4 milionu korun je plánována na obnovu válečných hrobů československých vojáků na Ukrajině z období první i druhé světové války.

Na rekonstrukci kašny na pietním místě věnovaném padlým československým parašutistům ve Velké Británii ministerstvo obrany vyčlení 250 tisíc korun a na výstavbu pomníku českým dobrovolníkům padlým v srbské armádě v roce 1916 v sousedství jejich hromadného hrobu v Rumunsku 201 tisíc korun.

Pietní místo bude vybudováno také v srbském Dublje, a to na počest padlých rakousko-uherských vojáků pocházejících z území dnešní České republiky. Náklady budou 136 tisíc korun. Na pietní místo věnované spojeneckým vojákům padlým v souvislosti s vyloděním v Normandii je vyčleněno 135 tisíc korun. Na pravidelnou roční údržbu pomníků českých vojáků, kteří zemřeli v mírových misích v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině, dá obrana 95 tisíc korun.

Péče o válečné hroby náleží do působnosti ministerstva obrany. Které hroby a památníky budou opraveny, doporučuje komise pro válečné hroby. Zasedají v ní zástupci několika ministerstev, Československé obce legionářské a Svazu měst a obcí.

Za válečný hrob je považováno místo, kde jsou pohřbeny ostatky lidí, kteří zahynuli kvůli své aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí. Počítá se k nim i místo, kde jsou pohřbeni odbojáři nebo oběti vojenských operací z období války. Válečným hrobem je i evidované místo s nevyzvednutými ostatky nebo pietní místo jako pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Švancara Petr

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ