Diplomacie
Česko má nové velvyslance v Polsku, Afghánistánu a Makedonii

Několik nových českých velvyslanců nastoupilo v říjnu oficiálně do čela ambasád. Své pověřovací listiny předali velvyslanci v Kuvajtu, Afghánistánu a Makedonii. Nové zastoupení má Česká republika také v Polsku, kde ale nový velvyslanec Ivan Jestřáb zatím odevzdal pouze kopii pověření, sdělilo v pátek ministerstvo zahraničí.

Jestřáb ve Varšavě vystřídal Jakuba Karfíka, který vedl ambasádu od listopadu 2013. Minulý týden se Jestřáb setkal se šéfem polské diplomacie Witoldem Waszczykowským a předal mu kopie pověřovacích listin. "Termín pro odevzdání originálu u prezidenta bude teprve potvrzen," řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Jestřáb v minulosti vedl české zastupitelské úřady v Arménii, Indii, Makedonii nebo Gruzii. Byl také poradcem premiéra Vladimíra Špidly pro zahraniční politiku a působil i jako náměstek ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD).

Další změnou v českém diplomatickém sboru je přesun Miroslava Tomana z Kábulu do Skopje. Toman opustil Afghánistán po dvou letech a na postu šéfa české ambasády v Makedonii nahradil Miroslava Rameše, který úřad vedl od roku 2012. Na místo uvolněné Tomanem nastoupil velvyslanec Petr Štěpánek. Své pověřovací listiny předal afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu 10. října. Na začátku měsíce stvrdil předáním pověřovacích listin svůj nástup na místo velvyslance v Kuvajtu také Martin Dvořák.

Rozdíly v délce působení velvyslanců nejsou podle Valentové ničím zvláštním. "Obvyklá doba pro vyslání šéfa zastupitelského úřadu je čtyři roky. Někteří velvyslanci působí v zemích vyslání delší nebo naopak kratší dobu," uvedla. Například v Afghánistánu hraje roli bezpečnostní situace a náročné podmínky, a proto je běžné, že velvyslanci se tam střídají po dvou letech. "Prodloužení nebo naopak zkrácení doby vyslání konkrétního velvyslance není v naší diplomacii naší ničím neobvyklým," zdůraznila.

Rekordmany mezi současnými českými velvyslanci podle doby působení na jednom místě jsou ambasadoři ve Vatikánu, Sýrii a ve stálém zastoupení při EU. Valentová řekla, že doba vyslání je ovlivněna různými faktory.

V minulosti se střídání velvyslanců zdržovalo i kvůli neshodám mezi prezidentem a vládou. Nominaci, kterou uděluje kabinet, totiž musí potvrdit i Hrad. Spory ohledně vysílání diplomatů měli prezident Miloš Zeman a někdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Společnou řeč se Zemanem v některých případech nenašel ani současný ministr Zaorálek.

Příkladem je třeba ambasáda ve Vatikánu, kterou od roku 2008 vede Pavel Vošalík. Dlouhou dobu byl za jeho pravděpodobného nástupce považován bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Jeho nominace ale spadla pod stůl kvůli aféře s kompromitujícím videem. Lidové noviny na konci srpna uvedly, že Hrad na Forejtově vyslání trvá, zatímco vláda prosazuje na místo lidoveckého náměstka ministra zahraničí Václava Kolaju.