Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil rozhodl o vydání Švéda libanonského původu Oussamy Kassira do USA. Muž, jehož USA viní z terorismu, odletěl ráno do Spojených států.
Vydání Kassira do USA schválil již v dubnu pražský městský soud, Švéd se proti verdiktu odvolal. Rozhodnutí o tom, že jeho vydání je přípustné, potvrdil 17. července i vrchní soud. Konečné slovo však měl český ministr spravedlnosti.
Rozhodnutí o vydání Kassira Pospíšil učinil již 18. září. "Ministr rozhodl v souladu se závazky ČR v oblasti mezinárodní spolupráce v boji proti trestné činnosti," uvedla v tiskovém prohlášení mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová. Podle Kassirova obhájce Umara Switata se mezinárodní smlouvy, které podle žalobce umožňovaly vydání, na žádné z obvinění nevztahovaly.
"Americká strana poskytla ČR nejvyšší možnou záruku formou diplomatické nóty zdejšího velvyslanectví, že Oussama Abdullah Kassir v případě vydání do USA nebude zadržován či vězněn v jiném než civilním zařízení. To znamená, že nebude uvězněn na základně Guantánamo a nebude postaven před vojenskou komisi," uvedla Kuncová.
Switat napadl vydání Kassira do USA s tím, že bylo protiprávní. "Nebyly vyčerpány všechny možné právní prostředky. Proti rozhodnutí vrchního soudu lze podat ústavní stížnost. Tento utajený a neobvyklý postup (ministerstva) proto považuji za hrubé porušení zákona a za krácení práv mého klienta," řekl Kassirův právní zástupce. O rozhodnutí ho prý nikdo z ministerstva neinformoval.
Ministerstvo však s tím nesouhlasí, vydání Kassira prý bylo v souladu se zákonem. "Rozhodnutí mělo všechny náležitosti, které mělo mít. To, že nebyly vyčerpány mimořádné opravné prostředky, není důvod pro to, aby nemohl být vydán," reagovala Kuncová.
Kassir byl v USA obviněn ze spiknutí s cílem poskytnout hmotnou podporu teroristům. Soudce Federálního okresního soudu pro Jižní okres státu New York vydal v roce 2004 na Oussamu Kassira zatýkací rozkaz. Obžalobu v dubnu 2006 schválila Velká porota.
Kassir byl v Česku téměř dva roky
Česká policie muže zadržela na základě mezinárodního zatykače na ruzyňském letišti během mezipřistání na trase Stockholm - Bejrút 11. prosince 2005. Od té doby byl ve vazbě. V USA mu nyní hrozí až doživotí.
Podle amerických úřadů chtěli Kassir a další spiklenci na usedlosti v americkém Oregonu v roce 1999 vybudovat výcvikový tábor pro džihád (svatou válku). Absolventi se pak měli přesunout do Afghánistánu.
Skupina údajně také plánovala přepadávat kamiony a jejich řidiče zabíjet. Chtěli si tak obstarat prostředky na svou činnost. Kassir podle vyšetřovatelů provozoval i několik internetových stránek, na kterých v "příručce mudžahedína" návštěvníkům radil, jak si vyrobit bomby a jedovaté látky.
Kassir všechna obvinění popírá. Tvrdí, že není terorista a nemá na ně ani žádné kontakty. Schvalováním teroristických útoků proti USA v roce 2001 a obdivem k Usámovi bin Ládinovi se Kassir nicméně ve Švédsku netajil. Obával se vydání do USA, kde mu podle jeho slov hrozí mučení a trest smrti.
Podle švédského deníku Expressen požádal Kassir v minulosti v ČR o politický azyl. V dopise své rodině do Stockholmu Kassir podle švédského listu spolu s informací o žádosti o azyl uvedl, že se jej Švédsko údajně vzdalo.
Foto: ČTK
