Rejdaři chystají útok. Tuzemští lodní dopravci se spojili s německými kolegy a budou tlačit na vládu i Evropskou komisi. Jde jim o to, aby české úřady co nejrychleji povolily splavnění Labe na severu Čech. A není to všechno. Dopravci nyní spočetli své ztráty. Chtějí po státu dvoumiliardovou náhradu.
"Škody způsobené neudržováním a nedobudováním vodních cest na Labi a Vltavě dosáhly dvou miliard," uvedl tajemník sekce vodní dopravy Zdeněk Vitouš. Největší tuzemský dopravce, Československá plavba labská (ČSPL), zaznamenal od roku 2004 do roku 2006 ztrátu 1,8 miliardy korun. Další lodní dopravci se k žádostem o náhradu za poslední roky připojují. "Stát se zavázal zlepšit plavební podmínky a věříme, že dostojí svým závazkům," uvedl generální ředitel ČSPL Milan Raba.
Dopravci se opírají o vládní stanovisko, jímž se Česká republika zavázala zlepšit své plavební podmínky. Slíbila to i Evropské unii.
Dvě miliardy? Ani náhodou, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo dopravy ale vášně rejdařů tlumí. "Vyplatíme českým lodním dopravcům jako náhradu za roky 2004 až 2007 maximálně 158 milionů korun," uvedl mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. Podobnou částku bude mít ministerstvo nachystáno i na další tři roky.
Rejdaři se ale nechtějí vzdát. Uspořádali setkání v německém Duisburku. Tam se spojili s německými dopravci. "Cílem musí být, aby se Labe stalo spolehlivou vodní cestou, čímž se umožní plánování přepravních objemů," prohlásil šéf Svazu německé vodní dopravy Gunther Jägers. Německý svaz se prý obrátí dopisem na českou vládu i Evropskou komisi.
Přepravním společnostem jde o to, aby od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem vznikla zdymadla, která zvýší hladinu Labe. Zmíněný čtyřicetikilometrový úsek přirovnávají k hrdlu láhve, jímž nejde po velkou část roku plně naloženým lodím proplout do evropských přístavů.
Proti projektu jsou ochránci přírody
Proti dopravcům stojí ochránci přírody, na projekt se netváří přívětivě ani ministerstvo životního prostředí. Betonové stavby mají totiž vyrůst v evropsky chráněném území systému Natura. "Projekt plavebního stupně Děčín považujeme za velmi problematický, protože se jedná o zásadní zásah do vodního režimu a krajiny v naprosto unikátní oblasti, která je nesmírně cenná i z celoevropského hlediska," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Ministerstvo si na projekt nechává zpracovat studii vlivu na životní prostředí, ta ale není ještě hotova.
Děčínské zdymadlo nemá být jediné. Bez druhého plavebního stupně, položeného níž po proudu řeky, se situace na dolním Labi příliš nezlepší. O tom už ale ministerstvo nechce vůbec slyšet. "Variantu dvou stupňů MŽP opakovaně odmítlo a toto odmítavé stanovisko stále platí již od doby, kdy byl ministrem životního prostředí Libor Ambrozek," řekl mluvčí.
Podle ministerstva by šlo o investici mnoha miliard z veřejných prostředků do způsobu dopravy, který ve střední Evropě zažívá vcelku přirozený útlum. "Ve stejném koridoru navíc vede železniční trať s volnou kapacitou vysoce převyšující objemy přepravy, které dopravci hodlají v budoucnu přepravovat po vodě," řekl Kašpar. Lodní dopravci tomu ale oponují. "My máme opačné informace, železnice je plně vytížena. Dokládá to i fakt, že i když se naše cenové tarify blíží těm drážním, o lodní přepravu je velký zájem," uvedl Milan Raba.
Foto: archiv TÝDNE a Ředitelství vodních cest
