Velikonoční období, pro křesťany největší svátky roku, v pondělí končí v českém prostředí lidovými zvyky. Chodí se na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou". Koledníci symbolicky šlehají ženy a dívky zelenými proutky, které údajně přinášejí "pomlazení". Za odměnu dostávají malovaná nebo čokoládová vajíčka, ale i jiné pochutiny. Na Moravě dodnes nevymizel zvyk polévání studenou vodou, která má člověka očistit od hříchů a osvěžit.
Velikonoční pomlázka je doložena už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve 14. století. Na Velikonoční pondělí se dodnes koleduje hlavně v těch regionech, které dodržují lidové zvyky, nicméně skupinky chlapců a mužů obcházející sousedy a známé jsou vidět i ve velkých městech.
K Velikonočnímu pondělí se už nevážou žádné zvláštní liturgie a církevní obřady. Ježíšovo ukřižování, připomínané na Velký pátek, je podle křesťanské víry vykoupením smrtí za lidské hříchy. Velikonoce pak vrcholí v noci ze soboty na neděli a v neděli dopoledne slavností jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání.
