Výběr informací o datových schránkách (provoz datových schránek byl zahájen 1. listopadu 2009):
- Datové schránky slouží zejména k elektronickému doručování dokumentů. Ministerstvo vnitra začalo s jejich zřizováním 1. července 2009, kdy vstoupila v platnost příslušná vyhláška. Ta mimo jiné stanovila, že do 1. listopadu téhož roku musí mít datovou schránku všechny povinné subjekty, tedy společnosti zapsané v obchodním rejstříku, úřady a státní instituce. Od začátku loňského roku se okruh povinných rozšířil, nově jsou zřizovány i všem živnostníkům (OSVČ), spolkům, bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek či nadacím.
- V současnosti funguje přes 3,7 milionu datových schránek. Původně mělo od ledna 2023 platit i automatické zřízení datové schránky všem lidem, kteří by se přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Plán ale kritizovala i současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS), a běžným občanům tak bude nadále vytvoření datové schránky nabízeno jako možnost, nikoli jako povinnost.
- Datové schránky změnily způsob doručování a podávání úředních dokumentů. Datová schránka je elektronické úložiště sloužící k dodávání dokumentů a fungující s maximální mírou ochrany, tedy s ověřením totožnosti vlastníka schránky. Pomocí datových schránek je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je takto od nich přijímat. Zdarma, snadno a rychle tak lze elektronicky komunikovat se státními institucemi a společnostmi, zasílat a přijímat elektronické dokumenty a zprávy, a to odkudkoli a kdykoli.
- Způsob komunikace prostřednictvím datových schránek nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě, protože zákon o datových schránkách zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Datové zprávy zůstávají uložené v datové schránce 90 dnů. Lze si však za úplatu pořídit datový trezor, který pak automaticky uchovává zprávy i po této době.
- Fyzické osoby, které o zřízení datové schránky stojí, mohou podat žádost na její zřízení online po přihlášení přes identitu občana (například bankovní identita), osobně na kontaktních místech Czech POINT, popřípadě i písemně přes elektronický formulář, který je ale nutné doplnit ověřenými podpisy. Žadatel poté obdrží uživatelské jméno a heslo (například poštou nebo e-mailem) a poté se už může hlásit na web mojedatovaschranka.cz. Do datové schránky se lze přihlásit několika různými způsoby (jménem a heslem, přihlašování certifikátem, SMS autentizací, mobilním klíčem či přes Identitu občana).
- Datové schránky lze využít pro řadu úkonů. Lze přes ně vyřídit osobní doklady, daňové přiznání, zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění, komunikovat s katastrálním úřadem (například i zřídit službu sledování změn údajů o nemovitostech) či získat výpisy z Informačních systémů veřejné správy (například z rejstříku trestů či rejstříku bodového hodnocení řidiče). Prostřednictvím datové schránky je možné i zažádat o rodičovský příspěvek, obdržet informaci o přestupku na silnici či o blížícím se konci platnosti pravidelné technické prohlídky vozidla.
- Skupina poslanců ODS přišla s návrhem zavést datové schránky pro část cizinců žijících v Česku. Má jít o cizince, kteří pobírají sociální dávky z českého sociálního systému. Opatření by mělo podle předkladatelů pomoci zamezit situacím, kdy se úřadům nedaří cizince kontaktovat, a tito lidé pak nemají informace o svých povinnostech, případně se jim mohou vyhýbat. Vláda k návrhu zaujala negativní stanovisko a poukazuje na to, že část cizinců, kterým úřad přiznal sociální dávku, může náležet do zranitelných skupin například v důsledku onemocnění nebo nemoci. Proto podle vlády nelze vyloučit možný nesoulad poslaneckého návrhu se zákazem diskriminace podle článku 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
- Ke konci letošního září bylo podle společnosti CRIF - Czech Credit Bureau v ČR registrováno 1,94 milionu podnikatelů, což je 22 procent dospělé populace. Loni ukončilo v ČR činnost 282.658 podnikatelů, což je rekordní počet. Důvodem byla především jejich nová povinnost mít datovou schránku. Většinou šlo ale o neaktivní podnikatele, kteří se tak vyhnuli povinnosti zřídit si datovou schránku.
