Historie humanitární společnosti Člověk v tísni sahá až do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech celého světa v čele s Jaromírem Štětinou založila novinářsko-humanitární tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu. Z organizace se poté stala nadace a 21. března 1994 Obvodní úřad pro Prahu 4 zaregistroval Nadaci při České televizi Člověk v tísni. V dubnu 1999 se změnila do dnešní obecně prospěšné společnosti.
Během tří dekád se Člověk v tísni stal jednou z největších neziskových organizací ve střední Evropě, pro kterou pracují přibližně dva a půl tisíce lidí - z toho asi dvě stovky v centrále a zbytek ve více než tří desítkách zemí po celém světě. Člověk v tísni pomáhá v Evropě, Asii, Africe i střední a jižní Americe. Do válkou či katastrofami postižených zemí vozí potraviny, léky a další potřeby, podílí se na rekonstrukci zničených veřejných budov, pomáhá se stavbou škol a působí i na poli osvěty a vzdělávání.
Svou pomoc nesměřuje Člověk v tísni jen do zahraničí, ale pomáhá také v České republice, mimo jiné poskytuje odborné sociální poradenství a vzdělávací služby, které se uplatňují v desítkách měst a obcí. V minulosti organizace pomáhala například při povodních v letech 1997 či 2002 nebo se věnovala problému Matiční ulice v Ústí nad Labem. Člověk v tísni stojí i za festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět a věnuje se mediální výuce nebo problematice zadlužení.
Spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti je někdejší studentský vůdce z listopadu 1989 Šimon Pánek. Pod jeho vedením hospodaří Člověk v tísni s mnohamiliardovým rozpočtem (v roce 2022 to bylo 5,76 miliardy korun). Pro své projekty získává peníze ze státních a veřejných rozpočtů, od Evropské unie, OSN, nadací a nevládních organizací i od soukromých dárců. Předloni přišlo nejvíce peněz ze zahraničních státních rozpočtů (1,8 miliardy) a od EU (1,4 miliardy), na třetím místě byly dary (1,1 miliardy).
V posledních dvou letech se Člověk v tísni výrazně angažuje na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi. Organizace působí přímo na Ukrajině, kam posílá humanitární pomoc, ale pomáhá například také v Moldavsku, kde pomáhá zvládnout uprchlickou vlnu. V České republice pak poskytuje ukrajinským uprchlíkům pomoc s integrací, při hledání ubytování, práce a školy. To vše díky masivní podpoře dárců, kteří na pomoc lidem zasaženým ruskou invazí poslali jen v roce 2022 přes dvě miliardy korun.
Člověk v tísni, který se zrodil z pomoci lidem v postsovětském prostoru, v minulosti působil také v Rusku, tam se dlouhodobě potýkal s nevolí i otevřeným nepřátelstvím úřadů. Zejména proto, že se tam organizace věnovala hlavně lidským právům. V létě 2005 mu například úřady neprodloužily registraci, bez níž nemohou mezinárodní organizace v zemi pracovat. Důvodem bylo působení na severním Kavkaze, organizace byla čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy.
Podobná obvinění tehdy slyšeli například i zaměstnanci OSN. Do Ruska se mohl Člověk v tísni vrátit až po více než dvou letech. V listopadu 2019 pak ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo Člověka v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. V praxi to znamenalo zákaz činnosti. Člověk v tísni si rozhodnutí vyložil jako vcelku očekávanou reakci úřadů na to, že organizace v Rusku podporovala občanskou společnost a lidi, kteří jsou proti korupci, ničení životního prostředí nebo bojují za práva menšin.
V České republice se v posledních letech Člověk v tísni věnuje například dluhovému poradenství, angažoval se také kolem takzvaného milostivého léta, během kterého se lidé v letech 2021 až 2023 mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí, a to bez penále, úroků a dalších plateb. Do akce se dobrovolně zapojily i některé soukromé subjekty včetně bank. Člověk v tísni mimo jiné uspořádal sbírku, ze které pomáhal lidem, kterým zastavení exekucí pomohlo dostat se z dluhové pasti.
Podobně jako další humanitární organizace se Člověk v tísni zapojil i do pomoci lidem postiženým v červnu 2021 tornádem, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko. Sbírka SOS Morava shromáždila téměř 192 milionů korun. V předchozích dekádách se na kontech zřízených Člověkem v tísni sešly desítky a stovky milionů zejména po záplavách. Po nejničivějším povodních v novodobé historii v srpnu 2002 to bylo víc než čtvrt miliardy korun, o sedm let později vybraly Člověk v tísni, sdružení ADRA a Charita ČR přes 70 milionů.
