Ukrajinci mají pocit, že je Evropská unie nechala na holičkách, říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Rostislav Valvoda z Člověka v tísni. Protivládní demonstranti prý čekali, že je západ podpoří a prezidentovi Viktoru Janukovyčovi zabrání v brutálních akcích policie. Násilí však naopak nejen v Kyjevě, ale v celé zemi eskaluje. Lidé se dokonce bojí nechat se ošetřit v nemocnici, rojí se případy únosů a vražd.
Násilí v Kyjevě eskalovalo v úterý poté, co se protestující pokusili vniknout do budovy parlamentu, obsadili sídlo Strany regionů a znovu zaútočili na radnici. Policie na akce demonstrantů odpověděla tvrdým zásahem. Zemřelo 26 lidí, další stovky jsou těžce raněny. Do Kyjeva byly povolány další ozbrojené jednotky, celkem asi 500 mužů. Požadavek opozice přitom je, aby se policie z Kyjeva naopak stáhla.
Demonstrace proti režimu Viktora Janukovyče trvají od konce listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Janukovyč tento krok zdůvodnil strachem ze ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. Protesty postupně přerostly v požadavek na odstoupení vedení země. Ve středu v noci se podařilo uzavřít příměří.
Novináři v Kyjevě hlásí, že tamní situace připomíná občanskou válku. Skutečně tomu tak je?
Nemyslím si, že se tomu dá říkat občanská válka. Ale rozhodně se situace radikalizuje, protože dochází k obětem na životech a to posiluje radikální tendence. Není to tak jen v Kyjevě, dosud mírové demonstrace se změnily na radikálnější všude kvůli tomu, že prezident Janukovyč začal používat brutální sílu k jejich potlačování. Dosud sice není jasné, odkud pocházejí odstřelovači, ale už v lednu a začátkem února, bylo několik demonstrantů zastřeleno, takže se předpokládá, že je najala vláda. Není přesně jasné, jak začalo v úterý násilí při pochodu na parlament. Ale od začátku protestů se po městě i celé zemi pohybují takzvaní tituškové, to jsou poloozbrojené skupinky, které útočí na demonstranty a provokují násilí. Existují důvodná podezření, že jsou spojeni s režimem. Některá videa je zachycují, jak stojí za kordonem policie, pak jím bez problémů projdou a útočí na demonstranty.
Myslíte, že i úterní násilnosti, při kterých zemřelo dvacet šest lidí, mohly vyprovokovat tyto skupiny?
V tuto chvíli to nikdo neví, situace je nepřehledná. I v opozici jsou radikálové, kteří jsou unaveni z toho, že tříměsíční stání na mrazu nepomohlo, a házejí kostky a zápalné láhve. Ale nevíme to. Šance na vyšetření v tuto chvíli žádná není.
Demonstrace zachvátily celý Kyjev? Nebo probíhají pouze v centru města a periferie "žije" normálnějším životem?
Nemyslím si, že by periferie žila normálněji, tím, co se děje v centru Kyjeva, žije celá země. Je to obrovské téma, které má dozvuky i na východě země, i tam se demonstruje a i tam lidé upozorňují na útoky titušků. Lidé jsou unášeni a mláceni v celé zemi. Ale největší demonstrace jsou přímo v centru Kyjeva. V podstatě náměstí Majdan bylo město ve městě, mělo své samozásobování a lékařskou pomoc. Mnozí se bojí jít do veřejné nemocnice, protože se objevilo několik případů, kdy byli lidé uneseni z nemocnice, mučeni a později nalezeni mrtví.
Fungují vůbec služby? Jsou otevřené školy, chodí lidé do práce?
V omezeném provozu Kyjev funguje dál. Samozřejmě, že lidé se na demonstracích různě střídají, chodí do práce. Velká část protestujících je střední třída a podnikatelé, kteří si pracovní dobu mohou přizpůsobit. Všechno zatím tak nějak funguje, kdyby ne, tak se celé město zhroutí. Ale normální stav to nepřipomíná zdaleka. Stále chodí zprávy, kde koho zmlátili, aktivisté se musejí schovávat v cizích bytech, obávají se únosů.
Mají strach i lidé, kteří se do demonstrací aktivně nezapojují?
Určitě, protože demonstrace se dotýká všech. Každý tam má nějakého příbuzného nebo blízkého, snaží se pomoci. Není pravda, že se příznivci a odpůrci režimu dělí na východ a západ Ukrajiny, jak to prezentují ruská média. Je to střet mezi těmi, kteří chtějí žít v normálnější evropské společnosti, a těmi, kdo vzpomínají na sovětské doby a věří vládní propagandě.
Je podle vašich informací společnost rozdělená půl na půl, nebo má některá ze stran více příznivců?
Nemyslím si, že je to půl na půl, a rozhodně to není rozděleno regionálně. Názory ve společnosti se liší podle věku, profese a vzdělání, podle toho, jak jsou lidé aktivní a chtějí cestovat. Násilí na demonstracích čím dál víc lidí přesvědčuje o tom, že je potřeba režim změnit. Nejde jen o názor na Evropu a Rusko, ale i o touhu zastavit šílenou zkorumpovanost, která v zemi je. Velká část protestů je kvůli tomu, že se v zemi dá za peníze koupit i právo. Je to něco, s čím jsou lidé nespokojení, a nechtějí tak žít.
Jak Ukrajinci vnímají postoj Evropské unie, která byla prozatím spíš laxní? Čekali větší pomoc?
Čím dál tím kritičtěji. Čekali větší a jednoznačnější podporu. Alespoň ve smyslu jasných symbolických kroků a tlaku na prezidenta Janukovyče, aby nedocházelo k brutálnímu násilí. Lidé mají pocit, že jsou necháni na holičkách.
Může se podle vás stát, že by se Ukrajina "roztrhla"?
Myšlenka federalizace Ukrajiny je podle mě jen propaganda, která jde přes ruská média z Kremlu. V reálu Ukrajina názorově rozdělená na východ a západ není.
Co přesně Člověk v tísni na Ukrajině dělal? Jak tam vaše organizace pomáhala?
Jsme v kontaktu s našimi dlouhodobými partnery, na místě dlouho pracujeme. Jsme v kontaktu s humanitárními aktivisty, kteří na Majdanu spolu s lékaři ošetřují zraněné. Teď řešíme, jak jim pomoci, co potřebují, zda nepotřebují někoho převézt do Česka na rehabilitaci a tak dál.
Snaží se lidé dostat z Ukrajiny pryč?
Někteří ano, ale je to hodně individuální. Mnozí chtějí zůstat, i když jim hrozí rizika. Ale poté, co situace takhle eskalovala, je možné, že těch, co budou chtít odjet, bude víc.
