Klíčová role českého členství v Severoatlantické alianci (NATO) a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy dnešní konference na Pražském hradě v den 25. výročí českého vstupu do NATO. Čtvrtstoletí v alianci dnes připomněly také další akce jako například dopolední přelet šesti vojenských letounů nad Českem a centrem Prahy.
Bývalý americký prezident Bill Clinton převzal od české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Vzpomínalo se i na zesnulou exministryni zahraničí USA a pražskou rodačku Madeleine Albrightovou jako na osobnost, která byla spolu s prezidentem Václavem Havlem a Clintonem trojicí politiků nejdůležitějších pro vstup země do aliance.
Clinton v projevu na konferenci ocenil českou pomoc Ukrajině, ČR byla podle něj první ze členských zemí NATO, která začala zemi napadené Ruskem pomáhat a nadále v tom pokračuje. Vstup Česka a dalších zemí do Severoatlantické aliance bylo podle něj to nejlepší, co se mohlo stát, "dobrou investici a rozumným rizikem". Podle Pavla právě osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo to, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli integraci do Severoatlantické aliance. Vstup do NATO nebyl před třemi desetiletími samozřejmostí a měl odpůrce v Česku i zahraničí, řekl Pavel.
Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu konference oznámil, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze třetích zemí má česká iniciativa shánějící munici nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů. K iniciativě se připojilo 18 zemí. "Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice," uvedl předseda vlády.
Fiala i další řečníci na Hradě zdůrazňovali nutnost další podpory Ukrajiny. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. Spojenci podle něj mají prostředky, jak největší válku v Evropě za poslední desetiletí zastavit. Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války.
Také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že i když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě. Je potřeba dodávat Ukrajině zbraně a munici a pokračovat i ve výcviku vojáků, dodala. "Ukrajina nám získává čas vlastní krví na to, abychom dali svou obranyschopnost co nejrychleji do pořádku," řekla.
Vládní představitelé pak v politickém panelu, který konferenci tradičně uzavírá, oponovali místopředsedovi opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radimu Fialovi. Uvedl, že k ukončení války na Ukrajině je nutné konflikt zmrazit a jednat o míru se zapojením všech stran včetně Ruska. Vybízel i k odvaze měnit hranice v části Ukrajiny, které podle něj vznikly z rozhodnutí sovětských zločinců.
Premiér Fiala označil den vstupu do NATO za jeden z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin. Připojení k NATO z 12. března 1999 podle něj znamenalo historický přelom pro české bezpečí. Na Hradě při této příležitosti vystoupil i bývalý generální tajemník NATO George Robertson.
Do Španělského sálu Pražského hradu dnes dorazili například také bývalí premiéři Mirek Topolánek, Petr Nečas, Jan Fischer či Jiří Rusnok, zástupci obou komor Parlamentu, armády či někteří zahraniční velvyslanci v Praze. V jednotlivých panelech debatovali poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, náčelník generálního štábu Karel Řehka, policejní prezident Martin Vondrášek či šéf hasičů Vladimír Vlček. Řehka uvedl, že k výdajům na obranu ve výši dvou procent HDP se Česko zavázalo při vstupu, tedy v době míru. "Potřebujeme silné ozbrojené síly, potřebujeme plnit své závazky," řekl. Upozornil na to, že na summitu ve Vilniusu se Česko zavázalo k tomu, že dvě procenta jsou minimum a jsou v pořádku, pouze pokud země plní všechny své závazky v obranném plánování. "Aniž bych chtěl být konkrétní, tak my je ještě zdaleka neplníme," dodal.
Clinton dnes na Hradě převzal od prezidenta Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. Je tak držitelem dvou nejvyšších českých státních vyznamenání, protože v roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Havel udělil Řád bílého lva.
Český prezident a někdejší americká hlava státu, kterou na cestě doprovází i Albrightové dcera, se setkali už o víkendu na neformální akci v jazzovém klubu Reduta, ale i v pondělí na recepci v pražské rezidenci amerického velvyslance Bijana Sabeta. "Americko-české vztahy jsou silnější než kdy předtím. Jsme hrdí na to, že jako partneři v NATO můžeme společně střežit její východní křídlo, a posilovat tak vazby, které zajistí naši sdílenou prosperitu pro další generace," sdělil ČTK Sabet.
Čtvrt století v NATO dnes připomněly i další události. Nad Prahou v 10:30 proletěly tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav spolu s dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním airbusem A-400MS Atlas z Německa. Letouny se setkaly v jižních Čechách, kde utvořily formace, a následně pokračovaly směrem na Prahu podél toku Vltavy. Úřad vlády k dnešnímu výročí večer slavnostně nasvítí Strakovu akademii. Senátoři si připomněli výročí společnou fotografií s nápisem "We are NATO" v jednacím sále.
Česko se stalo členem NATO 12. března 1999. Od té doby souhlasí se členstvím země v této organizaci trvale většina Čechů, letos v lednu to bylo podle aktuálního průzkumu agentury STEM 70 procent lidí. Hranici 70 procent přesáhla podpora v roce 2001, nejvyšší byla v březnu 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu, tehdy souhlasilo se členstvím Česka v NATO 78 procent lidí.
