Čtvrtina psychiatrů bude do pěti let v důchodu, odborníci chtějí víc studentů

Do pěti let bude v Česku v důchodovém věku zhruba čtvrtina psychiatrů, podle odborníků jich ale už v současné době stovky chybí. Místo průměrně 30 lékařů, kteří dokončí studium psychiatrie každý rok, by byla potřeba minimálně stovka. V tiskové zprávě k iniciativě Sto ročně to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP). Duševních potíží v ČR v posledních letech přibývá, roste počet hospitalizací i četnost předepisování antidepresiv.

"V roce 2023 pracovalo v ČR 1361 psychiatrů, nad 60 let jich je 391, v důchodovém věku z toho 282. Dětských psychiatrů přitom chybí ještě více a ubývá jich rychleji než psychiatrů pro dospělé. V současnosti je jich jen 131," uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Nedostává se podle ní ani nelékařského personálu jako jsou psychiatrické sestry, psychoterapeuti nebo kliničtí psychologové.

Každý rok složí atestaci z psychiatrie v průměru 30 lékařů. Aby bylo možné péči o duševní zdraví udržet alespoň na stávající úrovni, odhaduje odborná společnost vhodný počet na minimálně 100. Cílem kampaně je podle budoucího předsedy Psychiatrické společnosti ČSL JEP a přednosty Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Tomáše Kašpárka oslovit studenty medicíny a veřejnost.

"Chceme zvýšit povědomí o oboru a zájem o něj, upozornit na některé zažité stereotypy a ukázat silné stránky této dynamicky se rozvíjející specializace," uvedl. Studentům umožní exkluzivní stáže na předních pracovištích, bezplatnou či výhodnější účast na odborných konferencích nebo besedovat s mladými psychiatry a experty v oboru.

Právě inspirace a osobní setkání s osobnostmi z řad předních českých psychiatrů může být podle Kašpárka pro jejich rozhodování zásadní. "Jsem synem psychiatra, na gymnáziu jsem četl nějaké knížky od Junga nebo Grofa, ale na medicínu jsem šel s tím, že psychiatr nebudu. Chtěl jsem být kardiolog nebo neonatolog," přiblížil vlastní příběh.

Na lékařské fakultě potkal profesory Cyrila Höschla, Jana Libigera nebo Jána Praška. "Ukázali mi krásu oboru, který je rozkročený mezi neurovědou, psychologií a filozofií. A já mu propadl," dodal. Za nejsilnější zážitek považuje to, když s pacientem projde jeho těžkým obdobím a ten se pak vrátí do běžného života.