Dálnice budou bez finanční injekce hotové až za 200 let

Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic bude dokončená o pět let později, než se původně předpokládalo. A to je ten lepší scénář. Pokud se totiž zásadně nezmění způsob financování výstavby komunikací, podařilo by se podle ministerstva dopravy dálnice dostavět až za dvě stě let. Podobně by tomu bylo s významnými železničními koridory.

Dokončení páteřní dálniční sítě bude v dnešních cenách stát zhruba pět set miliard korun. Při zachování nynějšího systému financování by však bylo do roku 2020 dohromady k dispozici jen necelých sto miliard. Také na stavbu železnic by bylo přibližně pětkrát méně peněz, než by bylo třeba. "Kdyby se nic nezměnilo, tak se úroveň finančních zdrojů bude postupně snižovat až na úroveň, která by stačila pouze na údržbu," varoval ministr dopravy Gustav Slamečka.

Za určitých podmínek ovšem bude možné všechny dálnice, rychlostní silnice a železniční koridory dokončit do roku 2025. Ministerstvo vypracovalo se Státním fondem dopravní infrastruktury takzvané sektorové strategie, podklady pro přípravu plánů rozvoje dopravní infrastruktury, a model financování dopravních staveb. "Když jsem nastoupil, tak nebyly žádné finanční ani věcné strategie. A Evropská unie poukázala na to, že pokud takové dokumenty nedodáme, budeme mít problémy se získáváním dotací," podotkl Slamečka s tím, že první fáze sektorových strategií je již hotova a unií schválena.

K TÉMATU: Vláda neukončila spor o pozemky pro dálnici D11

Stát bude podle modelu financování vytvořeného ministerstvem muset dát na stavbu dálnic, rychlostních silnic a železnic více peněz. Náklady by však mohly zmírnit a rozložit do více let projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), v rámci nichž by do dálnic investovaly peníze soukromé firmy a stát by jim pak po jistou dobu platil takzvané poplatky za dostupnost.

Pomoci financovat stavbu dálniční a železniční sítě by mělo také vydávání speciálních dluhopisů, které by stát splatil až po roce 2025, tedy po dokončení sítě. "Každý rok bychom si takto půjčili asi dvacet miliard korun," naznačil ministr dopravy.

Ani společné využití PPP a dluhopisů by nepokrylo veškeré náklady, ze státní kasy by musely jít do roku 2025 další desítky miliard korun ročně. Zapojení soukromého sektoru a půjčky by však náklady rovnoměrně rozložily. "A pokud vláda řekne, že tolik peněz na dopravní infrastrukturu nedá, musí pak počítat s tím, že páteřní síť nebude hotová v roce 2025, ale třeba až v roce 2050," podotkl Slamečka.

Foto: Robert Zlatohlávek