Na první pohled nejvýraznější změnou, která nastala v Havířově na Karvinsku po zavření Dolu Dukla, je odstranění těžních věží z panoramatu města. Dopadů, které měl na slezské město před deseti lety útlum hornické činnosti, ale bylo více. Bývalý dlouholetý ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko říká, že tím asi nejpodstatnějším důsledkem byl úbytek pracovních míst.
V Dole Dukla pracovalo v 80. letech minulého století čtyři tisíce lidí. Na konci roku 2006 při ukončení těžby tam bylo 1600 zaměstnanců, z nichž většině podnik zajistil práci jinde.
"Řada občanů Havířova pracovala na Dukle a ti, kteří byli ještě v produktivním věku, museli začít jezdit na jiné šachty. Někteří šli do důchodu. Ale v zaměstnanosti se to projevilo i jinak, protože nešlo jenom o důl, ale i o další provozy, které navazovaly a zajišťovaly pro šachtu nějakou činnost," říká Heczko.
Kolik pracovních míst tak ve městě ubylo, si netroufá odhadnout. "Říká se, že na jedno pracovní místo v dole, to znamená na jedno hornické místo, navazují dva až tři další zaměstnanci v jiných oborech, na povrchu i mimo šachtu," říká Heczko.
Ostatně útlum hornictví přispívá k ovlivňování zaměstnanosti v celém kraji. Zatímco ještě v roce 1991 měla těžební firma OKD 73 tisíc zaměstnanců, nyní je to i s pracovníky dodavatelských firem asi 11 tisíc lidí. Nezaměstnanost v celé České republice byla na konci roku 2016 pod pěti procenty, v Moravskoslezském kraji, který je na tom po Ústeckém nejhůř, ale dosahovala 7,1 procenta a přímo v okrese Karviná 10,3 procenta. Karvinsko je okresem s největší nezaměstnaností v celé zemi.
V Dole Dukla 36 let pracoval i báňský inženýr Eduard Heczko, z toho posledních 12 let fáral. Byl revírníkem a pak vedoucím úseku. Z dolu ale odešel ještě před vyhlášením jeho útlumu: Od roku 1998 byl zastupitelem, a když se v roce 2002 KSČM, za niž kandidoval, dostala do koalice, šel rovnou z dolu dělat primátorovi ekonomického náměstka. Tím byl až do loňska, teď je v důchodu.
Připomíná, že na Havířov mělo zavření Dukly i finanční dopad. "OKD platilo, tak jako platí dosud všem ostatním obcím, kde těží uhlí, nějakou částku za každou vytěženou tunu. Samozřejmě záleželo na vytěženém množství, ale v některých letech to mohlo být i v desítkách milionů korun," říká Heczko.
Naopak pozitivně se útlum dolu projevil v některých havířovských okrajových částech, například v Dolní Suché nebo Prostřední Suché, kde se těžba projevovala například poklesy povrchu. "To skončilo. Ono se říká že po ukončení těžby se ten povrch uklidní do pěti let," podotýká Heczko.
Nedostatkem pracovních míst ale město trpí dodnes, a nesouvisí to jen se zavíráním dolů. Podle Heczka je to i hlavním důvodem, proč Havířov každoročně přichází skoro o tisíc obyvatel, loni například odešlo 878 lidí.
"Není tady dostatek práce pro mladé lidi. Samozřejmě možnosti se hledají. Místo Dolu Dukla je průmyslová zóna, kde letos švédská firma Mölnlycke dokončí továrnu na výrobu zdravotnických setů, která zaměstná až 300 lidí. Pozemky jsou tam ještě k dispozici, snad se objeví nějaký investor a vybuduje další pracovní místa," říká Heczko.
Na konci března skončí těžba v Dole Paskov. Další doly v kraji by měly fungovat zřejmě nanejvýš do roku 2023. Budou tak potřeba další nová pracovní místa. Povrchoví pracovníci ze šachet, jako jsou zámečníci či elektrikáři, najdou podle Heczka práci snadněji. "Možná horší to bude s pracovníky z úpraven uhlí a podobně. Ale horníci jako takoví, kteří jsou zvyklí na těžkou, tvrdou práci, ti najdou v tom současném vyspělém technickém provozu nových fabrik těžko uplatnění. Tam už to je přece jenom jemná práce, daleko přesnější a musí tam být i kvalifikace," říká Heczko.
