Investice do armády
Deset miliard na nové armádní rakety
12.06.2020 17:36 Původní zpráva
Česká armáda stojí před další klíčovou zakázkou za miliardy. Chystá se nahradit zastaralé protiletadlové raketové komplety sovětské výroby za moderní systémy. Dodá je opět Izrael, s nímž ministerstvo obrany podepsalo na sklonku roku smlouvu na dodávku osmi radiolokátorů, anebo bude vybírat z více nabídek?
České protiletadlové raketové systémy, které jsou důležitou součástí obrany země, mají i po více než dvaceti letech od vstupu NATO visačku "vyrobeno v Sovětském svazu". Do někdejší Československé lidové armády byly zařazeny v osmdesátých letech a slouží dodnes.
"Armáda dosud využívá technicky, morálně a koncepčně zastaralý protiletadlový raketový komplet KUB sovětské konstrukce a výroby, který dlouhodobě nevyhovuje požadavkům na zajištění efektivní protivzdušné obrany, a to jak v národním, tak i aliančním kontextu," sdělilo TÝDNU tiskové oddělení ministerstva obrany.
Pro ministerstvo je proto náhrada za moderní systémy klíčovým strategickým projektem a jednou z hlavních priorit pokračující modernizace české armády. "Zavedení moderního protiletadlového raketového kompletu do výzbroje bude oproti současnému stavu znamenat zásadní kvalitativní změnu ve schopnostech armády účinně bránit vzdušný prostor České republiky a zároveň plnit alianční závazky NATO," uvedlo ministerstvo.
Rakety za 10 miliard, ale od koho?
Armáda by měla dostat čtyři nové protiletadlové baterie, z nichž každá bude vybavena vlastním 3D radiolokátorem, systémem velení a řízení palby a čtyřmi odpalovacími zařízeními. Celková hodnota vy měla dosáhnout zhruba 10 miliard korun. Klíčovou otázkou ovšem je, kdo armádě nové systémy dodá, respektive jak si armáda dodavatele vybere.
Když si před lety ministerští zbrojíři dělali průzkum trhu, ukázalo se, že by protiletadlové komplety mohli dodat výrobci z několika zemí včetně Německa, Izraele, Norska, USA nebo z nadnárodních firem. Jenže na konci loňského roku ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) podepsal mezivládní dohodu, podle níž dodá Izrael české armádě osm mobilních 3D radiolokátorů za 3,5 miliardy korun. První dorazí příští rok, další průběžně až do roku 2023.
"Teď se samozřejmě nabízí, že by nové protiletadlové raketové systémy, jejichž součástí jsou rovněž 3D radary, taky mohl poskytnout Izrael, když už pro nás jejich firma vyrábí radiolokátory," sdělil TÝDNU zdroj z armádního prostředí.
Ministerstvo obrany ovšem na přímý dotaz, zda nákup nových radiolokátorů nějakým způsobem zvýhodňuje Izrael při pořizování moderních protiraketových systémů, neodpovědělo a omezilo se na obecné vyjádření, že podle naplánovaného harmonogramu se zahájí jednání s dodavatelem o podmínkách smlouvy do konce letošního roku.
"S ohledem na nezbytnou ochranu utajovaných skutečností České republiky, NATO a třetích stran je projekt nutné administrovat na základě ustanovení zákona o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti," sdělilo rovněž ministerstvo.
Příliš vysoká cena?
Pokud by ministerstvo skutečně oslovilo jen jednu zemi, existuje riziko, že nová technika bude dražší, než pokud by se vypsalo mezinárodní výběrové řízení. "Je samozřejmě otázkou, kam by se cena mohla bez soutěže dostat, a zda by ji ministerstvo dokázalo uhlídat. Největším garantem je vždy konkurence," řekl TÝDNU jiný zdroj z armádního prostředí. Ten rovněž znovu otevřel otázku, zda pro českou armádu není nevýhodou, že Izrael není členem NATO - na rozdíl například od Francie nebo Velké Británie.
Diplomat, někdejší první náměstek ministra zahraničí a současný bezpečnostní analytik Tomáš Pojar ve svém obecném textu o obranných zakázkách uvedl, že by se český stát měl naučit více využívat mechanismus jednání vláda-vláda. Ostatně tak postupovalo ministerstvo obrany i při pořizování zmiňovaných mobilních 3D radiolokátorů: oslovilo Francii, Velkou Británii, Švédsko a Izrael, odkud nakonec radary nakupuje.
"V oblasti nákupů jsme si to koneckonců již vyzkoušeli na pronájmu gripenů či nově nákupu radarů nebo helikoptér. Zcela nepochybně lze obdobně postupovat například při nákupu kompletů protivzdušné obrany a nedivil bych se, kdyby se vzhledem k rozsahu a složitosti projektu pořízení bojových vozidel pěchoty nakonec ukázala tato cesta jako jediná, která může garantovat jeho úspěšné dokončení. A to opět včetně maximalizace zapojení domácího průmyslu, což je zásadní jak z ekonomického, tak z bezpečnostního hlediska," uvedl pro securitymagazin.cz Pojar, který je nyní profesorem Vysoké školy CEVRO Institut. Jednou z výhod tohoto postupu je podle něj to, že jde o transparentní proces, který omezuje korupční prostředí.
Ministerstvo obrany sdělilo, že počítá se zapojením domácího průmyslu při výrobě nových protiletadlových systémů. Pokud půjde vše podle plánu, měla by je česká armáda dostávat od roku 2023.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.