Udržení vztahů
Děti vězněných rodičů potřebují pomoc

V Česku je aktuálně až 40 tisíc dětí, které mají minimálně jednoho rodiče ve vězení. Uchovat vztah mezi dítětem a odsouzeným rodičem je komplikované, ke zlepšení by měl přispět projekt sociálních pracovníků Masarykovy univerzity a Mezinárodního vězeňského společenství, který navrhne konkrétní změny. O projektu v pondělí informovala Martina Fojtů z tiskového odboru univerzity.

Mezi problémy dětí s rodiči ve vězení patří stigmatizace ze strany vrstevníků, hrozba pádu do chudoby a ztráta sociální a citové vazby k rodičům. "Je to pro ně těžká situace, někdy jsou totiž rodiče zatčeni přímo před jejich očima. Nikdo nezohledňuje, že přicházejí o nejdůležitější vztah ve svém dětském životě. V celém procesu trestního řízení nemají žádný hlas. Proto se v zahraničí o těchto dětech mluví jako o tichých obětech," uvedla Jitka Navrátilová z Katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Rodiče bývají často umístěni do věznice daleko od domov, a děti je tak kvůli ekonomické a sociální situaci nemohou navštěvovat. A pokud jsou návštěvy možné, odehrávají se ve vězeňských podmínkách, které mohou trauma dětí ještě prohloubit.

Rodičovství za mřížemi

Navrátilová by to chtěla změnit za pomoci Mezinárodního vězeňského společenství prostřednictvím projektu s názvem Rodičovství za mřížemi, který nedávno podpořila Technologická agentura České republiky. Projekt financovaný částkou přibližně 7,6 milionu korun potrvá do května 2023.

Součástí výzkumu budou rozhovory s dětmi, jejich trestanými rodiči nebo i partnery, jejichž protějšek se ocitnul ve vězení. Výsledkem budou návrhy nové metodiky a názorné pomůcky pro sociální pracovníky, kteří se dostávají s dětmi do kontaktu. "V současnosti se k této skupině dětí chovají obdobně jako k dětem rozvádějících se párů navzdory tomu, že dopad situace je u těch s vězněnými rodiči masivnější," doplnila Navrátilová.

"Praktické výstupy projektu, například obrázkové karty, pomohou dětem lépe se orientovat v situaci a lépe ji emočně zvládnout," uvedla Žaneta Dvořáčková, zástupkyně ředitelky společenství. V další fázi se počítá také s návrhy, jak zapracovat status rodičovství odsouzeného člověka do legislativy tak, aby se při určování podoby trestu myslelo i na zachování kontaktu s dítětem.