"Boj o přežití"
Dětské azylové domy v dluzích. Stát jim platí pozdě

Klokánky a další azylové domy pro děti v tísni si stěžují na zpožďování příspěvků od státu. Nemají prý ještě peníze za loňský prosinec. Žádají také další dotace na doplacení svých služeb. Pokud prostředky nezískají, hrozí uzavření některých zařízení. 

Na tiskové konferenci to řekli zástupci klokánků a dalších domovů. Podle mluvčího ministerstva práce Petra Habáně prodleva souvisí s nastavením rozpočtu, situace se proto opakuje každý rok na počátku roku.

"Pokud máme služby pro děti poskytovat, je nutné mít finanční prostředky," uvedl šéf Fondu ohrožených dětí Jan Vaněk. Fond, který klokánky provozuje, má od loňského června nové vedení. To se snaží řešit dluhy z minulosti. Některá zařízení už zrušilo.
S finančními problémy se potýká podle své ředitelky Olgy Vernerové i zařízení Orlíček z Předního Chlumu.

"I my jsme nešťastní, že si na první měsíce roku máme sehnat peníze někde jinde. Naše zařízení jsou krizová, staráme se o děti 24 hodin. Je běžné, že nám ve tři hodiny ráno přivezou malé dítě. Nemáme nejen za co živit děti, nemáme ani na mzdy," uvedla Vernerová.

Podle Habáně se situace každý rok opakuje. "Prodleva souvisí s nastavením státního rozpočtu, kdy ministerstvo práce může s prostředky manipulovat až v situaci, kdy jsou k dispozici, a může je dále odeslat krajům. Všichni zřizovatelé a kraje o této situaci vědí," sdělila mluvčí.

Zařízení pro okamžitou pomoc dostávají na dítě měsíčně státní příspěvek 22 800 korun. Částka se krátí za dobu, kdy dítě v domově nepobývá. Na to si dětské azylové domy stěžují.

Tři desítky zařízení, z nichž klokánky tvoří polovinu, žádají dofinancování svých služeb a vyhlášení dalších dotací. Chybějící sumu za loňský leden až říjen vyčíslily na 61,4 milionu korun. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) před nedávnem řekla, že mimořádnou dotaci pro klokánky nechystá a ani by pro ni nehlasovala ve vládě.

Habáň zdůraznil, že státní příspěvek nemá pokrýt sto procent nákladů, podobně jako provozovatelé sociálních služeb si také dětské azylové domy musí část peněz obstarat samy. Mají příspěvky od rodičů, dotace od krajů i dary od sponzorů, dodal mluvčí.
Podle poslankyně Radky Maxové (ANO) problémy působí nedostatky v zákoně a na dofinancování klokánků a dalších zařízení by se daly využít peníze pro organizace, které mají pomáhat pěstounským rodinám.

Na jednu rodinu dostávají 48 000 korun ročně, sumu často nespotřebují, dodala Maxová. Podle ní v 11 dotazovaných městech zůstalo takto nevyužitých 40 milionů. "Není cílem dělat akci proti pěstounské péči, chceme jen narovnat podmínky," uvedla poslankyně. Míní, že také ministerstvo práce uznává nedostatky ve financování, když chystá jeho změnu.
Podle ministryně by se financování azylových domů pro děti v tísni mělo změnit příští rok od dubna.

Upravit by ho měla novela o sociálních službách. Místo příspěvku od státu za pobyt dítěte by se vyplácela částka na lůžko. Klokánky a jiné domovy by pak dostávaly peníze i tehdy, pokud by v nich žádné děti nebyly. Ministryně zdůraznila, že podmínkou pro změnu financování bude ale to, aby kraje přesně stanovily, kolik míst pro děti v tísni potřebují a kde je chtějí mít.

"Informace o změně financování od dubna příštího roku je skvělá. Je potřeba ale udělat i krok B. Je velmi důležité, aby došlo k dofinancování na tento rok, aby zařízení byla schopna do příštího roku vůbec přežít," uvedl Vaněk.

Situací se už začalo zabývat ministerstvo financí. Prozkoumalo rozpočet resortu práce a doporučí mu, kde by mohl peníze na dotace na dofinancování ve své pokladně vzít.