Dlouhodobá pěstounská péče selhává v Česku zhruba u desetiny dětí. Ročně tak předčasně z náhradní rodiny odchází kolem 180 chlapců a děvčat. Důvodem bývá většinou nezvládání chování v pubertě a problémy ve vztazích s pěstouny. Může za to i nedostatečná příprava a podpora pěstounů a chybějící párování vhodných pečujících s dětmi. Ukázal to výzkum organizace na ochranu dětí Lumos. Závěrečnou zprávu z něj má ČTK k dispozici.
Experti spolupracovali se sociálními pracovníky na ochranu dětí (OSPOD). Získali anonymizované informace o případech 390 dětí z deseti krajů, jejichž pěstounská péče předčasně skončila v letech 2015 až 2019. O jejím ukončení rozhodl soud. Své výsledky autoři srovnali s jinou studií i jiným druhem výpočtů.
"Tři různé zdroje dat shodně naznačují, že se výskyt selhání pěstounské péče pohybuje kolem deseti procent. Můžeme tedy s poměrně velkou jistotou tvrdit, že pobyt v dlouhodobé pěstounské péči končí v případě devíti z deset dětí tak, jak má," uvádí autoři ve zprávě z výzkumu. Pěstounská péče obvykle končívá dospělostí, adopcí či návratem do původní rodiny.
Dlouhodobě v Česku v pěstounské rodině vyrůstá podle výkazů ministerstva práce skoro 12 tisíc dětí. Zhruba 72 procent jejich pěstounů jsou prarodiče a jiní příbuzní. Neprocházejí posuzováním a školením. Zbývajících 28 procent tvoří žadatelé, jimž zprostředkoval péči krajský úřad. Absolvovat musí 48 hodin přípravy v kurzu. Podle výzkumu menší podíl selhání péče je u prarodičů a vyšší výskyt není ani u cizích lidí, naopak větší riziko je u jiných příbuzných.
Pěstouni jsou často nepřipravení
V průměru dítě přichází k pěstounům v sedmi letech, a to po dvouletém pobytu v ústavu. Pěstouni většinou potřebnou přípravu a podporu nemají. Po 5,5 roku, když je dítěti kolem 13 let, přestanou výchovu zvládat. Soud pak péči předčasně ukončí.
"V případě malých dětí přitom dochází k selhání péče výjimečně. Pokud dojde k selhání, je to zpravidla v pubertálním věku," uvádí zpráva. Zhruba 70 procentům dětí bylo v době ukončení pěstounské péče víc než 12 let.
Vedle puberty jsou podle expertů rizikovým obdobím i první společné roky. Každé třetí dítě strávilo v nové domácnosti méně než 2,5 roku. Dvě ze tří dětí, u nichž pěstounská péče selhala, jdou z náhradní rodiny do ústavu. Čím je dítě starší, tím obtížnější je pro něj najít náhradní rodinu. Do ní se po předčasném ukončení péče podaří umístit 86 procent dětí od jednoho roku do tří let, z dětí od 12 do 15 let míří 78 procent do ústavu.
Důvodem ukončení jsou problémové vztahy
Podle pracovníků OSPOD byly ve většině případů důvodem k ukončení péče problémové vztahy v náhradní rodině a nezvládání chování dítěte. Polovina dětí měla potíže se školou. Zhruba 15 procent dětí se chovalo násilně, objevila se kriminalita. Podle sociálních pracovníků bývá hlubší příčinou trauma dětí kvůli dřívějšímu zanedbávání, ale i nereálné nároky pěstounů a náročná spolupráce s biologickou rodinou. Selhání péče by mohlo předcházet kvalitnější posouzení a příprava pěstounů i lepší párování s dětmi. Tyto nedostatky hrály roli při předčasném ukončení péče v osmi z deseti případů.
Pěstounskou péči upravuje zákon o ochraně dětí. Ministerstvo práce připravilo novelu, kterou schválila vláda a projedná Parlament. Podle Asociace Dítě a rodina, Asociace náhradních rodin či Profesního sdružení přechodných pěstounů předloha není systémová, nedostatek pěstounů nevyřeší a situaci dětí by mohla ještě zhoršit. Žádaly o přepracování.
