Muslimové v Česku
Dohra šátků. Ředitelka školy chystá žalobu na Šabatovou

Ředitelce zdravotnické školy Ivaně Kohoutové, která kvůli muslimským šátkům čelila kritice z nepřímé diskriminace, došla trpělivost a se svým právníkem chystá občanskoprávní žalobu na ombudsmanku. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová podle ní jednala nad rámec svých kompetencí.

"Mluvila jsem se svým advokátem, panem Choděrou, a nejspíš budu podávat žalobu," uvedla ředitelka Střední zdravotnické školy v Praze Kohoutová. Ta se dostala do křížku s Annou Šabatovou ve chvíli, kdy se ombudsmanka veřejně přiklonila na stranu dvou muslimských dívek, které opustily školu s odůvodněním, že jim ředitelka zakázala nosit hidžáb jako symbol jejich vyznání. Jedna z dívek se pak obrátila právě na veřejnou ochránkyni práv. Šabatová uvedla, že ředitelka jednala v rozporu s antidiskriminačním a školským zákonem.

Kohoutová se nařčení z diskriminace brání. Připouští, že pro ni byl šok vidět dříve nezahalené dívky sedět v lavici v hidžábu, ale určitě prý nejednala diskriminačně, pouze prý dodržovala školní řád. Dále se opírá o fakt, že dívky odešly dobrovolně poté, co odmítly buď předložit potřebné doklady nutné pro nástup do školy, nebo se účastnit hodin tělesné výchovy a odborných praxí.

O co se má žaloba opírat? Šabatová podle ředitelky jednala s právní zástupkyní mladých dívek o případných dalších postupech a o svých závěrech, což je podle advokáta Choděry nad rámec kompetencí ombudsmanky. "Poté, co jsme prostudovali zákon o veřejném ochránci práv, si říkám, jestli se tím, jak vše zveřejňovala a jak se k tomu vyjadřovala ještě dřív, než sezení bylo skončeno, nedopustila trestného činu. To by pak bylo na nás, abychom podávali trestní oznámení," uvedl advokát.

Soukromou schůzku ředitelka odmítla

Stanovisko ombudsmanky k chystané žalobě se nepodařilo získat. Šabatová svůj názor před časem v tiskové zprávě vysvětlila: "Pro osoby bez vyznání či osoby vyznávající náboženství s méně striktními pravidly není zákaz nosit pokrývku hlavy obecně důležitý. Pro muslimské ženy má však nošení muslimského šátku zásadní význam jako projev náboženského vyznání. Plošný zákaz tedy nepochybně představuje zásah do náboženské svobody a jednání ředitelky školy bylo v rozporu s antidiskriminačním i školským zákonem."

Šabatová prý ředitelku nejprve žádala o soukromou schůzku, kterou Kohoutová odmítla. Na oficiální návštěvu školy v březnu údajně dorazila s dalšími zástupci až po vyučování, ačkoli předchozí domluva byla jiná, tvrdí Kohoutová. Ochránkyni práv prý zaskočil fakt, že si ředitelka přizvala své zástupkyně a soukromého právníka. "Její první otázka zněla: Kolik za to bere (advokát) a jakou má smlouvu?" líčí Kohoutová. Jako další problematický fakt uvádí, že ombudsmanka nedodržovala dohodnuté termíny ohledně doručení jednotlivých vyrozumění a ani nebrala ohled na její námitky. "Paradoxní je, že zpráva z července a zpráva, která přišla druhého září, je úplně stejná. Liší se jen průvodním dopisem," dodává.

Nejvíce Kohoutovou podráždila závěrečná část, v níž ombudsmanka shrnuje své stanovisko: "Skutkový stav jsem pečlivě zjišťovala a ve zprávě jsem ho zaznamenala včetně rozporů. Nevyjasnění rozporů nepovažuji za důležité."