Tisíce chronicky nemocných lidí zřejmě přijdou o řidičský průkaz. Ministerstvo zdravotnictví totiž na základě nařízení Evropské komise rozšiřuje seznam chorob, s kterými nesmějí usednout za volant.
Srdeční a cévní onemocnění, například vrozené vady srdce, představují u řidičů příliš velké riziko. Zejména proto, že nemocní nedokážou včas rozpoznat příznaky záchvatu, případně infarktu. Ministerstvo zdravotnictví chce proto novelizovat vyhlášku o způsobilosti k řízení motorových vozidel a těmto lidem odebrat řidičské průkazy. Resortu změnu přikazuje nařízení Evropské komise. Důvodem je velký počet nehod, jež nemocní na evropských silnicích způsobují.
"Bude se to týkat pacientů s chronickým onemocněním, kde dochází k nečekaným změnám zdravotního stavu," říká pro časopis TÝDEN mluvčí úřadu Štěpánka Čechová. V současnosti už sice vyhláška některé choroby srdce jako nebezpečné uvádí, ale pouze rámcově. Řada nemocných tedy může řídit dále.
| S kterými nemocemi nesmíte řídit:
Duševní poruchy Těžká epilepsie Nedostatečná činnost ledvin Demence u Alzheimerovy nemoci Poruchy spánku ovlivňující bdělost Těžké případy cukrovky |
Osobám, které se na seznamu ocitnou nově, lékaři nebudou smět dát svolení k přihlášce do autoškoly. A ty, jež už řidičský průkaz mají, budou lékaři muset nahlásit úřadům, které pak prozkoumají jejich zdravotní stav a případně rozhodnou o odebrání řidičské licence. "Stanovení konkrétní diagnózy se přitom ponechá na rozhodnutí kardiologa," konstatuje ministerstvo.
Stovky nehod ročně
Nejde o plané hrozby. Už nyní je na seznamu řada nemocí, například případy těžké epilepsie. Jen plzeňský magistrát podle časopisu Svět motorů za loňský rok odebral 160 průkazů. V Pardubicích vedli 130 správních řízení, ve dvou ze tří bylo rozhodnuto o odnětí řidičského oprávnění. Ani letos prý tato čísla neklesají. Nejvíc případů se řeší v Praze, kde loni úředníci rozhodli o pěti stovkách řidičů, kteří už nesmějí ze zdravotních důvodů usednout za volant či na motocykl.
Dopravní policie se k chystané novele vyhlášky až do jejího schválení nemůže ze zákona vyjadřovat. Podle jejích údajů nemocní lidé ročně způsobí stovky dopravních nehod. Jenom v prvních deseti měsících letošního roku jich bylo 888, zemřelo při nich šest lidí, těžce zraněno bylo 59 a lehce 582. "Při řízení zemřelo v důsledku nemoci, například na infarkt, dvacet řidičů," říká Petr Habenicht, mluvčí Policejního prezidia ČR.
Asi nejznámější dopravní nehodou je v tomto směru případ policejního superauta, v němž v květnu jel hradní protokolář Vladimír Kruliš. Policistu, jenž služební BMW řídil, postihla akutní cévní mozková příhoda. Šofér i prezidentův muž skončili s těžkými zraněními v nemocnici.
Kvůli infarktu v červnu havaroval například i muž na Kyjovsku. Po srážce musel být s nemocným srdcem a mnoha zraněními přepraven do nemocnice.
Ulehčení pro diabetiky
Zatímco situace kardiaků a lidí s nemocemi cévního oběhu se zhorší, lépe na tom budou řidiči s cukrovkou, jejichž stav budu lékaři hodnotit shovívavěji.
Těžkým diabetikům hrozí takzvaná hypoglykemie, tedy nízký stav cukru v krvi, při kterém člověka bolí hlava, zalévá ho studený pot, má pocit hladu a vyvrcholením mohou být křeče až bezvědomí. Jenom část cukrovkářů ale nedokáže blížící se hypoglykemii rozeznat. V současnosti se podle vyhlášky odebírá řidičský průkaz všem. V budoucnu jim bude muset lékař prokázat, že hypoglykemii nerozeznají. V opačném případě budou moci řídit dále.
