Nejenom Ostrava se musí potýkat s dlouhodobým znečištěním vzduchu. I centrum jižní Moravy, Brno, má značné problémy se škodlivými látkami v ovzduší. Na některých místech ve městě už byl letos dvojnásobně překročen nejvyšší povolený počet dnů, kdy může být ve vzduchu nadlimitní množství částic prachu.
Oficiálně je povoleno přesáhnout denní limit pro znečištění prachem po nejvýše pětatřicet dní v roce. "Ale na řadě monitorovacích stanic v Brně už byl letos limit překročen čtyřicetkrátkrát, sedmdesátkrát, nebo dokonce i devadesátkrát," uvedl lékař Miroslav Šuta z plzeňského občanského sdružení Centrum pro životní prostředí a zdraví. V tomto roce byl počet dní, kdy smí množství polétavého prachu přeskočit limit, vyčerpán již na osmi monitorovacích stanicích.
Nebezpečný prach
"Navíc dostupná data ukazují, že v Brně představuje velmi podstatný podíl znečištění prachem nebezpečná frakce jemných prachových částic. Ty unikají většinou z výfuků dieselových automobilů. Jemné částice prachu mohou vnikat až do plicních sklípků a jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění. Znečištění ovzduší prachem představuje vážný společenský problém a způsobuje předčasné úmrtí mnoha lidí," zdůraznil Šuta.
Podle ekologů by Brnu mohlo pomoci třeba vytvoření nízkoemisních zón. To jsou oblasti, kam by neměla povolený vjezd auta, která produkují příliš mnoho škodlivých látek. "V zájmu zdraví občanů by měla být v Brně uplatněna některá dostupná opatření, která sníží znečištění ovzduší. Jako zavedení nizkoemisní zóny, prachových filtrů pro autobusy a další vozidla s dieselovými motory nebo neumisťování dalších parkovacích ploch do centra, například pod Zelný trh," řekl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Ale těžko říci, zda jejich volání brněnská radnice vyslyší. Ve sněmovně sice nyní leží novela zákona o ochraně ovzduší, která má dát obcím pravomoc k vytvoření nízkoemisních zón, primátor Brna Roman Onderka se však k této možnosti staví skepticky. "Podmínkou vytvoření nízkoemisní zóny má podle novely být, že ve městě musí pro uzavřenou oblast existovat objízdná trasa. Brno ale prakticky nemá objízdné trasy o dostatečné kapacitě, a nemá tedy kam dopravu přenést," míní primátor.
Bez okruhu to nepůjde
"Pro Brno také není žádným skutečným řešením, aby řidiči místo pěti kilometrů ujeli deset a množství emisí tak ještě zvýšili. Rovněž není možné zavléct těžkou nákladní dopravu někam do obytných zón nebo úzkých uliček. Pro brněnskou dopravu se proto stane stěžejním až dokončení velkého městského okruhu," podotkl s tím, že vjezd do historického středu města je už nyní v některých lokalitách omezen od osmi hodin ráno do čtyř odpoledne.
Náměstek primátora Robert Kotzian sdělil, že prioritou v oblasti dopravy určitě bude vytlačení dálkové a mezistátní dopravy mimo centrum Brna. Aby to však bylo možné, bude muset vzniknout několik dopravních staveb, jejichž hlavním investorem je stát. "A to dobudování velkého městského okruhu, vybudování rychlostní silnice R43 a rozšíření dálnice D1 v okolí Brna na šest pruhů," doplnil.
Dostat lidi do MHD
K pročištění ovzduší by však mohlo pomoci například i zlepšení kvality MHD, což by snad mohlo přimět část řidičů, aby přesedli z osobních aut na autobusy či tramvaje. Podle Kotziana se radnice bude snažit zvýšit komfort pro cestující v hromadné dopravě, rozšířit síť linek či nakoupit pro veřejnou dopravu ekologické vozy.
"Statutární město Brno bude také podporovat cyklistickou dopravu, a to jak budováním nových cyklistických stezek, tak přípravou vyčlenění trasy pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru ulic tam, kde to bude bezpečné," dodal.
